11 C 138/2023-22 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 18 685 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 4.2.2022 a 7.2.2022 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 4.2.2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 1 625 Kč s datem splatnosti do 6.3.2022. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 7.2.2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému další zápůjčku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 1 625 Kč s datem splatnosti do 6.3.2022. Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 13 250 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně, když na uvedenou pohledávku žalobkyně uhradil pouze částku 655 Kč. Žalobkyně též kromě částky 13 250 Kč požaduje po žalovaném částku 3 590 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od 6.4.2022 do 31.3.2023 a částku 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 6. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný uzavřel dne 4.2.2022 a dne 7.2.2022 smlouvu o zápůjčce a vyčerpal částku 10 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost zapůjčenou částku spolu se sjednaným poplatkem ve výši 3 250 Kč vrátit. Protože žalovaný úvěr včas nesplatil, obrátila se žalobkyně se svojí pohledávkou na soud a uplatňuje tak po žalovaném úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru, a dále částku 3 590 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky od 6.4.2022 do 31.3.2023. V tomto rozsahu soud podané žalobě vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč soud považuje tyto vzhledem k výši pohledávky za nepřiměřené, když jako přiměřenou shledal částku 500 Kč, která dle názoru soudu plně pokrývá náklady žalobkyně na odeslání upomínek. Ve zbytku (tedy v částce 2 000 Kč) soud tyto náklady považuje v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. za smluvní pokutu, kterou však žalobkyně v rámci podané žaloby již uplatnila a to v maximální výši, kterou zákon 257/2016 Sb. připouští (tedy ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení). Z tohoto důvodu soud žalobu v části 2 000 Kč představující uplatněné náklady na vymáhání pohledávky jako nedůvodnou zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 760 Kč, představující 80 % z účelně vynaložených nákladů soudního řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 685 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. Uvedené činí celkem částku 2 200 Kč.