11 C 292/2022-90 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobou doručenou soudu dne 16.9.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen projev vůle žalovaného, kterým přijímá návrh žalobkyně na uzavření darovací smlouvy jejímž předmětem je bezúplatný převod jedné ideální poloviny nemovitosti – pozemku č. parc. st. [anonymizováno] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v k.ú. a obci [obec]. Součástí petitu žaloby je přesné znění darovací smlouvy, která má být mezi účastníky uzavřena. Dle článku III. návrhu smlouvy má spoluvlastnický podíl na nemovitostech přejít na žalobkyni bez dluhu u [právnická osoba], který je zajištěn zástavním právem na nemovitosti. Žalobkyně uvedla, že dne 15.3.2016 uzavřeli matka žalobkyně a žalovaný dohodu o vypořádání spoluvlastnictví, na základě které se žalovaný zavázal nejpozději do šesti měsíců ode dne dosažení zletilosti dcery účastníků dohody, tedy žalobkyně, na tuto převést vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši jedné poloviny na výše uvedené nemovitosti a to za podmínky zájmu žalobkyně o nabytí tohoto spoluvlastnického podílu. Dopisem ze dne 19.5.2022 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému návrh darovací smlouvy. Žalovaný na tento dopis nijak nereagoval. Na další dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 7.6.2022 pak reagoval tak, že věc zváží. Následovala komunikace mezi právními zástupci, ze které vyplynulo, že žalovaný dobrovolně podíl na nemovitostech na žalovanou nepřevede. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok žalobce neuznává. Žalovaný učinil nesporným, že tento uzavřel dne 15.3.2016 s bývalou manželkou a matkou žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, na základě které se žalovaný stal výlučným vlastníkem nemovitosti - pozemku č. parc. st. [anonymizováno] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] v k.ú. a obci [obec]. Součástí dohody jsou i ujednání obsažená v článku IV. odst. 5, 6, 7, ze kterých žalobkyně dovozuje svůj nárok na uzavření smlouvy. Žalovaný však upozorňuje na to, že paralelně s tímto řízením je vedeno řízení ve věci [spisová značka], které je vedeno na základě žaloby [jméno] [celé jméno žalobkyně] proti žalovanému. Předmětem řízení je uložení zákazu žalovanému disponovat s nemovitostí. Ve věci byl vydán rozsudek Nejvyššího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 26.7.2022, kterým došlo ke zrušení rozsudků obou instancí a vrácení věci nadepsanému soudu k dalšímu řízení. Z rozsudku Nejvyššího soudu žalovaný dovozuje, že povinnost žalovaného převést nemovitost na svoje dcery nemá přednost před oprávněním žalovaného nemovitost prodat. Žalovaný dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uzavíral s tím, že s nemovitostí bude nakládat dle vlastní vůle. Jediným limitem pro něj bylo to, že pokud žalovaný nemovitost převede na třetí osobu, doplatí [jméno] [celé jméno žalobkyně] částku 300 000 Kč, kterou by v penězích dorovnal tehdejší hodnotu jedné poloviny nemovitosti. Žalovaný dále doplnil, že nemovitost byla původně ve výlučném vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobkyně], tato následně převedla jednu polovinu nemovitosti na žalovaného. Poté byla provedena zásadní rekonstrukce nemovitosti, kdy žalovaný do této rekonstrukce investoval z vlastních prostředků částku 1 050 000 Kč. Po rozpadu manželství žalovaného se tento rozhodl si nemovitost ponechat a [jméno] [celé jméno žalobkyně] vyplatil částku 700 000 Kč, což byla maximální částka, kterou byl žalovaný v té době schopen získat od banky jako hypotéku. Tato částka je pak o 300 000 Kč nižší, než kolik činila tehdejší hodnota nemovitosti po odečtení dluhů, které na ní vázly. Z tohoto důvodu bylo do smlouvy doplněno ujednání, kdy v případě, že by žalovaný nemovitost prodal, vyplatil by tento [jméno] [celé jméno žalobkyně] částku 300 000 Kč. Žalovaný chtěl nemovitost prodat v roce 2019, kdy měl prodej nemovitosti již domluven, [jméno] [celé jméno žalobkyně] však takový prodej zmařila nařízením předběžného opatření v řízení [spisová značka]. Dle názoru žalovaného z dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nevyplývá povinnost žalovaného převést na žalobkyni ideální polovinu nemovitosti a zároveň povinnost žalovaného i nadále splácet dluhy na nemovitosti váznoucí. Žalobkyně se dle názoru žalovaného nepřípustně domáhá vydání konstitutivního rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena neexistující právní povinnost. Žalovaný dále uvedl, že má i nadále zájem na tom, nemovitost prodat a [jméno] [celé jméno žalobkyně] vyplatit částku 300 000 Kč. Navrhl proto zamítnutí žaloby. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, při kterém účastníci setrvali na svých stanoviscích. 4. Z provedených listinných důkazů a ze shodného tvrzení účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaný a paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalobkyně, uzavřeli v souvislosti s rozvodem manželství dne 15.3.2016 dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci, na základě které došlo ke zrušení spoluvlastnictví k výše uvedené nemovitosti a převodu nemovitosti na žalovaného. V souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví k nemovitosti se žalovaný zavázal zaplatit [jméno] [celé jméno žalobkyně] částku 700 000 Kč. Dle článku IV. odst. 5 dohody se účastníci dohody dohodli na tom, že žalovaný nejpozději do šesti měsíců ode dne dosažení zletilosti dcery účastníků dohody, [celé jméno žalobkyně], převede vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši nedělené ½ v poměru k celku na nemovitosti své dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně], a to za podmínky zájmu dcery o nabytí tohoto spoluvlastnického podílu. V odstavci 6. tohoto článku pak byla sjednána obdobná povinnost ve prospěch druhé dcery žalovaného, [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Dle článku VI. odst. 7 dohody nebude-li naplněn odst. 5 a 6. tohoto článku a žalovaný převede vlastnické právo k nemovitosti na třetí osobu, zavazuje se žalovaný vyplatit [jméno] [celé jméno žalobkyně] částku ve výši 300 000 Kč a to nejpozději do 60 dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. 5. Z dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu uzavřené dne 15.3.2016 mezi žalovaným a [jméno] [celé jméno žalobkyně] má soud za prokázané, že v souvislosti s vypořádáním spoluvlastnictví k nemovitosti se žalovaný zavázal k úhradě dluhů váznoucích na nemovitosti, když jednotlivé dluhy (ve výši 79 308 Kč, 124 749 Kč a 192 047 Kč) měly být konsolidovány, přeúvěrovány a měl je splácet žalovaný. Zároveň došlo k vypořádání zbylých částí společného jmění žalovaného a [jméno] [celé jméno žalobkyně]. 6. Ze spisu vedeného u nadepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], zejména z rozsudku Nejvyššího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 26.7.2022 má soud za prokázané, že v tomto řízení se paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] domáhala na základě výše uvedené dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci určení, že žalovaný není oprávněn nakládat s výše uvedenou nemovitostí. Soud ve věci vydal dne 30.10.2018 předběžné opatření, kterým dispozici s nemovitostí předběžně zakázal. Následně rozsudkem za dne 29.6.2020 žalobě vyhověl. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 15.12.2020 rozhodnutí nadepsaného soudu potvrdil. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud rozhodnutím ze dne 26.7.2022 rozsudky obou soudů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 7. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a panem [jméno] [jméno] dne 27.10.2018 má soud za prokázané, že žalovaný měl v úmyslu nemovitost prodat za kupní cenu ve výši 3 000 000 Kč. Transakce se však nezrealizovala s ohledem na předběžné opatření vydané ve výše uvedeném soudním řízení. 8. Z komunikace mezi právními zástupci účastníků má soud za prokázané, že žalobkyně projevila o nabytí spoluvlastnického podílu na nemovitosti zájem. Přes intenzivní jednání právních zástupců však mezi účastníky nedošlo k dohodě ohledně uzavření darovací smlouvy. 9. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že jde o advokáta, který připravoval smluvní dokumentaci mezi žalovaným a [jméno] [celé jméno žalobkyně] v souvislosti s rozvodem jejich manželství. Připravoval i dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci. Žalovaný je jeho vzdálenější příbuzný, jde o bratrance jeho otce. V roce 2016 se na svědka žalovaný obrátil s tím, že by chtěl pomoci s rozvodem. Svědek připravoval dohodu pro opatrovnické řízení týkající se dcer manželů, dohodu o vypořádání společného jmění a dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy v rámci podílového spoluvlastnictví se vypořádávala výše uvedená nemovitost. Připravené dohody předal svědek žalovanému u sebe v kanceláři. Žalovaný řešil obsah smluv s [jméno] [celé jméno žalobkyně], svědek pak do smluv zapracovával připomínky, na kterých se manželé dohodli. Ohledně nemovitosti se manželé dohodli tak, že si ji ponechá žalovaný a [jméno] [celé jméno žalobkyně] vyplatí částku 700 000 Kč. Odhad nemovitosti se nedělal, částka 700 000 Kč představovala maximální částk