11 C 400/2022-23 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 9 694,70 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 30.11.2021 mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 30.11.2021 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroku a poplatku za jeho poskytnutí ve výši 264 Kč splatit do 30.12.2021. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil dne 31.12.2021 částku 1,30 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu částky 9 694,70 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 998,70 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 792 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 240 Kč. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., jejíž součástí se staly Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 30.11.2021 smlouvu o úvěru ve výši 8 000 Kč, vznikla mu podle ust. § 2395 o.z. povinnost úvěr ve sjednané lhůtě včetně poplatku za poskytnutí úvěru splatit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb, a dále na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 240 Kč. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Ohledně poplatku za prodloužení splatnosti korunovým odkladem ve výši 792 Kč včetně příslušného úroku z prodlení z této částky pak byla žaloba zamítnuta, když poplatek ve výši 792 Kč měsíčně (tedy ve výši zhruba 10 % měsíčně z poskytnuté půjčky) za prodloužení doby splatnosti půjčky považuje soud za nepřiměřeně vysoký a v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná, a proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů soudního řízení ve výši 84 % z celkově vynaložených nákladů řízení ve výši 1 489 Kč sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny advokáta podle vyhl. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč.