11 C 43/2023-38 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 467 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 7 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný z tohoto úvěru čerpal částku 6 600 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splatit do 29.5.2021. Na předmětný úvěr žalovaný žalobkyni zaplatil celkem částku 10 Kč. Částka 12 467 Kč sestává dle tvrzení žalobkyně z jistiny ve výši 6 600 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 590 Kč, poplatku za službu„ [název služby] [anonymizováno]“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu„ [název služby]“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu„ [název služby] [anonymizována dvě slova]“ ve výši 19 Kč, smluvní pokuty ve výši 623 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 360 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, a to přesto, že mu tato byla v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu (§ 45 o.s.ř. a následující) řádně doručena a k podání vyjádření byl soudem vyzván. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že byly splněny podmínky stanovené v ust. § 115a o.s.ř., rozhodl soud bez nařízení ústního jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů a uděleného souhlasu s tímto postupem ze strany účastníků řízení. Na základě postupu při doručování písemností podle ust. § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů, a to zejména smlouvy o úvěru, všeobecných obchodních podmínek, sazebníku, výpisu z účtu žalobkyně, potvrzení o platbě a předžalobní upomínky ze dne 13.8.2021 má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 600 Kč. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni jistinu ve výši 6 600 Kč a uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 452 Kč, poplatek za službu„ [název služby] [anonymizováno]“ ve výši 110 Kč měsíčně, službu„ [název služby]“ ve výši 165 Kč a informační SMS servis ve výši 29 Kč měsíčně. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil žalobkyni částku 10 Kč. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud na základě shora předložených důkazů dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 600 Kč. V předmětné smlouvě se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 452 Kč a poplatky ve výši 110 Kč, 165 Kč a 29 Kč, celkem tedy částku 8 356 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 10 Kč, dluží tak žalobkyni z titulu předmětné úvěrové smlouvy částku 8 346 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vznikl žalobkyni v souladu s ust. § 1970 o. z. zároveň nárok na úhradu úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 180/2013 Sb. 7. Co se týče smluvní pokuty ve výši 623 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 360 Kč, které mají dle názoru soudu s ohledem na svoji výši rovněž povahu smluvní pokuty, soud v této části podanou žalobu zamítl, když smluvní pokuta ve výši 3 983 Kč nebyla ujednána mezi účastníky přímo ve smlouvě, tedy v dokumentu podepsaném oběma účastníky a proto soud došel s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013 k závěru, že smluvní pokuta nebyla sjednána platně. Soud dále zamítl žalobu co do částky 138 Kč, když se jedná o část poplatku za uzavření smlouvy účtovaného žalobkyní, který však nemá oporu v uzavřené smlouvě. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byla žalobkyně převážně úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 751 Kč představující 1/3 účelně vynaložených nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta podle vyhl. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1) za tři úkony právní služby po 300 Kč, třech režijních paušálů po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Z částky 2 252 Kč soud vycházel proto, že má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba jednoznačně naplňuje znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.