2 C 101/2023-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 12 235 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno] [číslo], neměl v období od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021 a v období od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu za každé uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo a poplatek spojený s mimosoudním vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaný však na výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradil a dluží tak celkem 12 235 Kč. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 a 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila v evidenci registru vozidel na Ministerstvu dopravy ČR dálkovým přístupem, že žalovaný je provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, r. z. [anonymizováno] [číslo], [VIN kód]. Současně bylo zjištěno, že v období od 6. 11. 2020 do 31. 1. 2021 (87 dní) a v období od 1. 5. 2021 do 31. 7. 2021 (92 dní) nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., které ukládá každému vlastníku vozidla toto vozidlo podle citovaného zákona pojistit. Žalobkyně dne 5. 11. 2021 a dne 21. 2. 2022 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo v žalované výši se stanovením šedesátidenní lhůty v souladu s § 4 odst. 6 a odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvách nastala dne 18. 1. 2022 a dne 7. 5. 2022. Dále žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 2. 2022 a dne 25. 5. 2022 ještě upomínky k úhradě dlužných částek. Před podáním žaloby pak byly žalovanému zaslány dne 5. 8. 2022 a 25. 8. 2022 předžalobní výzvy k úhradě dluhu. 4. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný provozoval ve výše uvedených obdobích shora uvedené vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to v rozporu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dle kterého jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo, který je podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vypočten jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno, a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. S přihlédnutím k typu vozidla činí podle § 2 odst. 1 písm. h) denní příspěvek 65 Kč. Při 87 dnech jde o částku 5 655 Kč a při 92 dnech o částku 5 980 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které dle § 2a citované vyhlášky Ministerstva financí činí 300 Kč za každé období nepojištění. V dané věci tak bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 12 235 Kč, přičemž marným uplynutím šedesátidenní lhůty stanovené ve výzvě ze dne 5. 11. 2021 a výzvě ze dne 21. 2. 2022 se s úhradou dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu, přičemž lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce 2 252 Kč Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně.