2 C 42/2023-24 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 45 879 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne 23. 3. 2015 na dobu neurčitou pachtovní smlouvu, jejímž předmětem byly zemědělské pozemky v k. ú. [obec] u [obec] a [obec] u [obec] a v níž se žalovaný zavázal hradit roční pachtovné ve výši 6 082 Kč splatné vždy k 1. 10. běžného roku. Žalovaný však nezaplatil pachtovné za roky 2020, 2021 a 2022 a dluží tak žalobkyni celkem částku 18 246 Kč. Dále žalobkyně jako pachtýř se žalovaným dne 23. 3. 2015 uzavřela na dobu neurčitou podpachtovní smlouvu k pozemkům v k. ú. [obec] u [obec], přičemž za tyto pozemky bylo sjednáno roční pachtovné ve výši 9 906 Kč splatné vždy k 1. 10. následujícího roku. Žalovaný však neuhradil pachtovné za rok 2019, 2020 a 2021, pročež žalobkyni na základě této podpachtovní smlouvy dluží celkem částku 29 718 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 3. 5. 2016 Dohodu o užívání zemědělských pozemků v k. ú. [část obce] na dobu neurčitou od 1. 5. 2016, na jejímž základě je žalobkyně povinna hradit žalovanému ročně částku 5 713 Kč a žalovaný žalobkyni částku 5 018 Kč ročně, když obě částky jsou splatné k 31. 12. běžného roku. Žalobkyně oproti svému závazku uhradit žalovanému za roky 2020, 2021 a 2022 celkem částku 17 139 Kč započetla svou pohledávku za totožné období vůči žalovanému v celkové výši 15 054 Kč, pročež jí zbývá za uvedené období z této dohody uhradit žalovanému částku 2 085 Kč. Jelikož pohledávky vůči žalovanému činí celkem částku 47 964 Kč, započetla vůči nim žalobkyně svůj dluh ve výši 2 085 Kč, a požaduje po započtení vzájemných pohledávek po žalovaném zaplacení částky 45 879 Kč. Žalovaný však dosud dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne 9. 3. 2023 na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 4. Na základě žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zemědělském pachtu ze dne 23. 3. 2015 a její přílohy vyplynulo, že žalobkyně v pozici propachtovatele žalovanému v pozici pachtýře přenechala k výlučnému užívání 8 pozemků v k. ú. [obec] u [obec] a 2 pozemky v k. ú. [obec] u [obec], když roční pachtovné za tyto pozemky bylo sjednáno ve výši 6 082 Kč, které bylo dle čl. IV. smlouvy splatné ročně pozadu vždy k 1. říjnu. Ze smlouvy o zemědělském podpachtu ze dne 23. 3. 2015 a její přílohy vyplynulo, že žalobkyně v pozici pachtýře žalovanému v pozici podpachtýře přenechala k výlučnému užívání další pozemky v k. ú. [obec] u [obec], když roční pachtovné za tyto pozemky bylo sjednáno ve výši 9 906 Kč, které bylo dle čl. II. smlouvy splatné ročně vždy k 1. 10. následujícího roku. Z Dohody o užívání zemědělských pozemků ze dne 3. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně jako vlastník 2 pozemků a pachtýř jednoho dalšího pozemku v k. ú. [část obce] přenechala žalovanému k užívání tyto pozemky za úplatu ve výši 5 018 Kč ročně. Žalovaný jako pachtýř jiných 4 pozemků v k. ú. [část obce] přenechal žalobkyni k užívání tyto pozemky za úplatu ve výši 5 713 Kč ročně. Úhrada měla být řešena vzájemným započtením pohledávek vždy k 31. 12 běžného roku. 5. Podle § 2345 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. Podle odstavce 2 je-li pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou. 6. Podle § 2346 o. z. se pachtovné platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli pachtovní smlouvu a podpachtovní smlouvu v souladu s § 2345 a násl. o. z., na jejichž základě vznikla žalovanému povinnost hradit žalobkyni sjednané pachtovné. Dále účastníci uzavřeli dohodu o užívání zemědělských pozemků, na jejímž základě byli povinni si vzájemně hradit roční úplatu za užívání předmětných pozemků. Žalovaný však svou povinnost porušil a nezaplatil pachtovné z obou smluv za období od 2020 do roku 2022, resp. od roku 2019 do 2021, pročež dluží žalobkyni celkem částku 47 964 Kč, proti které žalobkyně započetla pohledávku žalovaného vůči žalobkyni ve výši 2 085 Kč z dohody o užívání zemědělských pozemků. Po započtení tak celkový dluh žalovaného představuje částku 45 879 Kč, a protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, soud žalobě vyhověl a uložil mu dlužnou částku žalobkyni zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 540 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 300 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 879 Kč sestávající z částky 2 940 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Podle § 149 odst. 1 je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.