25 C 188/2022-20 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 6 561Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o nevrácené provize, které byly žalované na základě smlouvy [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou, vypláceny v rámci její zprostředkovatelské činnosti dopředu. V případě, že klienti, kterým žalovaná poskytla zprostředkovatelkou činnost, a tito odstoupili od smlouvy dříve, byla žalovaná povinna na základě smlouvy vrátit provizi nebo její poměrnou část. Žalovaná částka tak představuje nevrácené provize žalovanou. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak nezaplatila ničeho, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Nároky nabyla žalobkyně od [právnická osoba], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2019. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou [číslo] bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl smluvní vztah, na základě kterého žalovaná vykonávala zprostředkovatelkou činnost. Žalovaná se zavázala dle podmínek ve smlouvě vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech. Žalovaná vyhledávala zájemce o uzavření těchto smluv, případně zájemce o jejich změnu či zrušení, kdy po jejich uzavření měla nadále klientům poskytovat řádný servis spojený s uzavřenými smlouvami. Žalované vznikl nárok na provizi za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její části. Provize byly žalované vypláceny zálohově dopředu, kdy nadále nesla žalovaná odpovědnost za vrácení provize, nebo její poměrné části. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou vyplatila žalované provize, jak vyplývá z provozních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, a v případě, že klient smlouvu o finančním produktu předčasně ukončil, byla žalovaná zavázána část této provize vrátit původnímu věřiteli, resp. žalobkyni, což však žalovaná neučinila. Dle tabulky konkrétních případů se jednalo o pojistné smlouvy [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (datum zaúčtování 1. 6. 2021), [číslo] (datum zaúčtování 1. 1. 2022) a [číslo] (datum zaúčtování 1. 1. 2022). Provize, kterou měla žalovaná z těchto smluv vrátit, činí dle tabulky celkem částku 6 561 Kč, kdy poslední zúčtovací období je 1. 1. 2022 u smlouvy [číslo]. Předžalobní upomínkou žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou dne 10. 8. 2022 vyzvala, aby dlužnou částku uhradila do sedmi dnů od odeslání výzvy. Výzva byla dle poštovního archu odeslána dne 11. 8. 2022. Žalovaná však ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila. Podle § 2483 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi. Podle § 21e odst. 5 zákona č. 38/2004 Sb., zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, byla-li poskytnuta záloha na odměnu a zanikne-li pojištění podle odstavce 1 před koncem sjednané pojistné doby z jiného důvodu než v důsledku pojistné události, je pojišťovací zprostředkovatel povinen vydat část zálohy přesahující výši sjednané odměny za dobu do zániku pojištění. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o obchodním zastoupení v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaná nesplnila svojí povinnost plynoucí ze smlouvy a zvýše citovaného zákonného ustanovení, když řádně a včas nevrátila žalobkyni provizi za zprostředkovatelskou činnost, když v rámci níž došlo klienty k předčasnému ukončení smluv a žalovaná je tak povinna provizi, která jí byla vyplacena zálohově dopředu, žalobkyni vrátit. Žalobkyně osvědčila svá tvrzení obsažená v žalobě a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť žalobkyně osvědčila jejich důvodnost a současně vyplývají z § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Žalobkyni dále vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., následující po dni posledního období zaúčtování. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 561 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.