6 C 30/2023-36 — Okresní soud Plzeň-jih

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 165 164,66 Kč s s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 747,02 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 480,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 164 009,65 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 163 109,66 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) byla uzavřena dne 5.9.2018 smlouva o úvěru na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč Žalovaná se ve smlouvě zavázala tento hradit s úroky ve výši 7,90 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši a poplatky spojené s úvěrem. Žalovaná porušila své závazky a byla opakovaně v prodlení s úhradou měsíčních splátek. Banka proto využila svého práva a dopisem ze dne 23.11.2020 ukončila poskytování úvěru, který zesplatnila k 23.11.2020. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany Banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2021, a to s účinností ke dni 22.11.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 09.12.2021. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k 22.11.2021, celkem 181.392,06 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 163.109,66 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 900,00 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 5.480,38 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 10.747,02 Kč. Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení úroků ve výši 7,90% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 163.109,66 Kč od 24.11.2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné částky ve výši 164.009,66 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 163.109,66 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 900,00 Kč, od 25.11.2021 do zaplacení. Ve věci byl dne 14.11.2022 vydán elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], který byl zrušen v důsledku toho, že se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto podle § 173 odst. 2o.s.ř. zrušil a ve věci nařídil jednání na den 30.5.2023. Předvolání k soudnímu jednání bylo žalované doručováno do vlastních rukou a podle sdělení pošty byla zásilka i s žalobou připraven k vyzvednutí 3.5.2023 a žalované byla v místě trvalého bydliště zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. V předvolání byla žalovaná poučena o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Pokud tak žalovaná neučinila, platí ustanovení § 49 odst. 4 o.s.ř., podle něhož se zásilka považuje za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, a to, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Z výše uvedených důvodů platí, že žaloba byla žalované řádně doručena současně s elektronickým platebním rozkazem. Žalovaná dále byla v předvolání k soudnímu jednání poučena, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalované byla též zachována zákonná lhůta uvedená v ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. Protože se žalovaná k tomuto prvému jednání ve věci bez omluvy nedostavila, za situace, že zástupce žalobce to na jednání navrhl, soud podle § 153b odst. 1 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Poté, co soud vzal skutková tvrzení žalobce za nesporná, právně posoudil věc na podkladě ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), Touto smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení § 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Protože žalovaná neplnila tyto podmínky smlouvy, soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně sjednaných úroků i úroků z prodlení, které byly uplatněny v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a soud jí proto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří v daném případě zaplacený soudní poplatek v částce 6 607 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení, která sestává z odměny za čtyři úkony advokáta po 7 740 Kč za úkon, jeden úkon v poloviční výši 3870 Kč (vyjádření z 7.3.2023), z pěti režijních paušálů po 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a z částky 7 630 Kč odpovídající náhradě daně z přidané hodnoty.