6 C 69/2023-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 13 800 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 10.5.2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2022 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalovanému byly v souladu s ust. § 46b o.s.ř. doručovány soudní písemnosti na adresu pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Na základě postupu při doručování písemností podle ust. § 49 a násl. o.s.ř. soud vycházel ze zákonné fikce, že soudní písemnosti byly žalovanému doručeny, i když se o nich nedozvěděl. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 10.5.2022 soud zjistil, že původní věřitel, poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 3 800 Kč. Zápůjčka včetně smluvního poplatku měla být původnímu věřiteli splacena do 9.6.2022 RPSN činila 4 933,41 %. Žalovaný předmětnou částku žalobkyni neuhradil, a tak jí dluží částku 13 800 Kč na jistině s příslušenstvím. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.1.2022 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce. 6. Z tvrzení žalobce dále vyplynulo, že žalovaný na předmětnou zápůjčku neuhradil ničeho. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. 8. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků. 9. Soud na základě shora provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. obč. zák., jejíž součástí jsou Úvěrové podmínky. Jelikož žalovaný uzavřel dne 10.5.2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které čerpal zápůjčku ve výši 10 000 Kč, vznikla mu podle smlouvy o zápůjčce povinnost čerpanou zápůjčku dle sjednaných podmínek splatit, a to spolu se sjednaným poplatkem ve výši 3 800 Kč. Protože žalovaný zápůjčku včas nezaplatil, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení částky 13 800 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 180/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kde kritériem je úspěch ve věci. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, představující náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, podle vyhl. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1), 4) za tři úkony advokáta ve výši 900 Kč a podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) za tři režijní paušály po 100 Kč a z náhrady 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč.