8 C 125/2022-246 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným podepsanému soudu dne 16. 3. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, aby mu zaplatil částku 611 000 Kč a náklady řízení. Uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce a zřízení zástavního práva k nemovité věci dne 31. 3. 2014, na jímž základě poskytl žalovanému finanční zápůjčku ve výši 2 miliony Kč, kterou se mu žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 31. 12. 2020. Dne 1. 1. 2016 uznal žalovaný dluh vůči žalobci, co do výše a důvodu ve výši 1 475 000 Kč a do dnešního dne uhradil částku 1 389 000 Kč, přičemž zbývající část zápůjčky ve výši 611 000 Kč neuhradil. 2. Podepsaný soud rozhodl ve zkráceném řízení elektronickým platebním rozkazem ze dne 25. 3. 2022 [číslo jednací], proti němuž podal žalovaný odpor a vyjádřil se (č.l. 10 a násl.). Nesporuje uzavření smlouvy o zápůjčce dne 31. 4. 2014 a zřízení zástavního práva k nemovité věci, když žalobce mu zapůjčil částku ve výši 2 miliony Kč a sjednali si, že žalovaný bude tuto částku splácet měsíčními splátkami ve výši 25 tisíc Kč až do úplného zaplacení. Z jeho strany došlo ke splacení celé dlužné částky a s ohledem na zaplacení došlo pak mezi účastníky k uzavření smlouvy o zániku věcného břemene. Má za to, že tvrzení žalobce jsou účelová, že jej chce žalobce pravděpodobně poškodit. Připojil ke svému vyjádření prohlášení o zániku zástavního práva ze dne 18. 8. 2016 (č.l. 15). 3. Žalobce učinil nesporným, že dne 1. 8. 2016 uzavřel s žalovaným smlouvu o zániku věcného břemene, která byla podle jejího obsahu prohlášením o zániku zástavního práva žalobce na nemovitých věcech zapsaných na [list vlastnictví] k.ú. [obec], kdy následně dne 18. 8. 2016 žalovaný podepsal potvrzení o zániku zástavního práva. Důvodem vzniku dokumentů nebyla skutečnost, že žalovaný svůj dluh ze smlouvy žalobci zaplatil, ale„ očištění“ nemovitostí tak, aby je mohl žalovaný prodat a z kupní ceny zaplatit žalobci svůj dluh. Žalobce jako laik žalovanému věřil, ale všiml si, že měl v dokumentech prohlašovat, že došlo k zániku pohledávky, proto žalobce požadoval aktualizované uznání dluhu ze strany žalovaného ke dni 3. 8. 2016. Žalovaný, ale i poté, co měl jeho dluh vůči žalobci údajně zaniknout, nadále dlužnou částku splácel. Ještě dne 10. 2. 2017 žalobce od žalovaného obdržel splátku dluhu ve výši 600 tisíc Kč, což prokáže výpisem ze svého účtu. Pokud žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci dne 1. 1. 2016, co do výše 1 475 000 Kč a dne 3. 8. 2016, co do výše 1 400 000 Kč, je na něm, aby prokázal, že tuto částku žalobci uhradil. Žalobce od žalovaného v průběhu let 2016 2017 obdržel pouze splátky v celkové výši 864 000 Kč, rozdíl neobdržel. 4. Soud účastníky upozornil při prvém projednání věci na konstantní judikaturu, pod sp.zn. 22 Cdo 2670/98: Samotné popření pravdivosti kvitance (popř. jiné soukromé listiny) nemá za následek vznik důkazní povinnosti a důkazního břemene ohledně pravdivosti kvitance tomu účastníkovi, který z existence v kvitanci uvedeného prohlášení věřitele o přijetí splnění vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky.“ Dále jim předestřel judikaturu 33 Odo 890/2005:„ Písemné potvrzení o splnění dluhu (kvitance) je důkaz listinou, jejímž obsahem je potvrzení věřitele, že přijal plnění na určitý dluh. Jeho vystavení má za následek, že na věřitele přechází důkazní břemeno ohledně případného tvrzení, že poskytnutým plněním nedošlo ke splnění dluhu. Pouhé potvrzení o plnění (platbě) přitom není kvitancí. Dlužník je sice oprávněn odepřít plnění, nevydá-li mu věřitel zároveň potvrzení o splnění dluhu, ale může tak učinit pouze tehdy, když věřitel takové potvrzení o splnění dluhu odmítne bezdůvodně vydat. Neodůvodněným nebude odmítnutí vydání kvitance za situace, kdy obsahuje nepravdivé údajem nebo kdy neodpovídá skutečnosti.“ 5. Soud při svém rozhodování vycházel ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 31. 3. 2014 na částku 2 miliony Kč, smluv o zřízení zástavního práva k nemovitosti včetně jejich výmazu. Prohlášení žalovaného ze dne 1.1.2016 že k tomuto dni dluží 1 475.000 Kč, (čl 24, 66), kopie listiny ze dne 3. 8. 2016 podepsané žalovaným (č.l. 41, 79 spisu), že k tomuto dni dluží 1.400.000 Kč, zpráv z bankovních ústavů a výpisů z účtu žalobce. 6. Listinu – čestné prohlášení žalovaného ze dne 3. 8. 2016 (č.l. 79 spisu) o tom, že dluží 1 400 000 Kč, žalovaný napadal s tím, že jde o falsifikát. 7. Z čestného prohlášení ze dne 1. 1. 2016 vyplývá, že žalovaný prohlásil, že dlužná částka ke dni 1. 1. 2016 na základě smlouvy o zápůjčce a zřízení zástavního práva k nemovité věci ze dne 31. 3. 2014 činí 1 475 000 Kč (č.l. 66). 8. V průběhu řízení žalovaný měnil svá vyjádření, uváděl, že žalobci hradil nejenom splátky na účet, pak mu donášel peníze v hotovosti, nosil mu například 400 000 Kč, poté 150 000 Kč, nebo 300 000 Kč, a naposledy, že mu zbývalo doplatit 150 000 Kč. To se mělo stát na poště, kdy se domluvili, že žalobce podepíše předmětné prohlášení o zániku zástavního práva, pokud mu žalovaný před podpisem předá 150 000 Kč, což se stalo 30. 9. 2016. 9. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] (č.l. 207 spisu) bylo zjištěno, že účet [číslo] je zrušený a byl veden na [jméno] [příjmení], manželku žalovaného, účet [číslo] je vedený na žalovaného. 10. [právnická osoba] sdělila, že žalovaný [celé jméno žalovaného] je majitelem účtu č. [bankovní účet], dále byl majitelem účtu č. [bankovní účet], a to až do 27. 9. 2012, zrušen byl 23. 10. 2014. 11. Protože žalovaný setrvával na svém tvrzení, že listina ze dne 3. 8. 2016, v níž prohlašuje, že dluh k tomuto dni z jeho strany trvá ve výši 1 400 000 Kč je falzifikátem, byla zkoumána znalcem, když pro účely znaleckého posudku každý z účastníků složil zálohu na znalecký posudek. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] podala znalecký posudek [číslo]. Z tohoto znaleckého posudku soud zjistil, že znalkyně nemohla jednoznačně rozhodnout, zda kopie sporného podpisu je kopií pravého textového podpisu pisatele [celé jméno žalovaného], nebo zda se jedná o padělek, a to zejména za stavu, kdy sporný materiál byl předložen v kopii a srovnávací materiál neobsahuje ukázku hůlkového písma pocházejícího z nezávislých zdrojů; kdy není možné provést zkoumání rukopisu sporného materiálu. 12. Soud v průběhu řízení poučoval žalovaného o tom, že musí jednoznačně prokázat, že žalobci vrátil veškeré zapůjčené finanční prostředky. Žalovaný setrval na svém tvrzení, že něco hradil přes účet, dále zaplatil peníze žalobci v hotovosti, ale potvrzení žádné na to nemá. 13. Z výpisu účtu žalobce byly zjištěny platby ve prospěch žalovaného, nebo jeho manželky [jméno] [příjmení] tako: - 18. 7. 2012 100 tisíc Kč – [celé jméno žalovaného] účet u [právnická osoba] - 13. 8. 2012 300 tisíc Kč – [jméno] [příjmení] - 23. 8. 2012 599 500 Kč – účet [příjmení] - 17. 1. 2014 300 tisíc Kč – účet [celé jméno žalovaného] - 20. 1. 2014 100 tisíc Kč – účet [celé jméno žalovaného] - 5. 2. 2014 200 tisíc Kč – účet [celé jméno žalovaného] - 1. 4. 2014 200 tisíc Kč – účet [celé jméno žalovaného] - 23. 9. 2014 100 tisíc Kč – účet [celé jméno žalovaného] - 6. 2. 2015 110 tisíc Kč - 26. 8. 2015 120 tisíc Kč, tedy celkem 2.129.500 Kč. 14. Dále byly z účtu žalobce zjištěny (účet u [právnická osoba], čl. 180-205 spisu) připsané platby žalovaného nebo [jméno] [příjmení] za období roků 2012, 2013, 2014 a 2015, 2017 v těchto dnech: 27.8.2012 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.9.2012 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.9.2012 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.10.2012 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 12.11.2012 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.2.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.3.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.4.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 13.5.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.6.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 11.7.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 14.8.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 3.10.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 15.11.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] 12.12.2013 …… 16 500 Kč – [jméno] [příjmení] …… mezisoučet 15 × 16 500 Kč = 247 500 Kč 21.2.2014 …… 28 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 20.3.2014 …… 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 25.4.2014 …… 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.5.2014 …… 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 25.6.2014 …… 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 25.7.2014 …… 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 25.8.2014 …… 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.9.2014 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 27.10.2014 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.11.2014 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 29.12.2014 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.01.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.2.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.3.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 27.4.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.5.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.6.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 27.7.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 26.8.2015 25 000 Kč – [celé jméno žalovaného] 29.9.2015 25 000 Kč –