2 C 171/2024-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu soudu doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně však žalovanému dne , datum, poskytla částku , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, s poznámkou k platbě ve znění 9803211990. Žalovaný tak obdržel plnění bez právního důvodu, tudíž je povinen vydat, oč se obohatil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní postoupena na žalobkyni. Následně byl žalovaný dne , datum, právním zástupcem žalobkyně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, avšak žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil a dluží tak žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení. Datum splatnosti pohledávky přitom žalobkyně určila tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice žalovaného.2. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, .3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, do vlastních rukou, avšak do dnešního dne se nevyjádřil k žalobě ani k otázce možného rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný se společností , právnická osoba, , jednal o poskytnutí úvěru, který měl dle smlouvy o spotřebitelském úvěru být žalovanému poskytnut dne , datum, ve výši , částka, na účet č. CZ0255000000006310939002. Daná smlouva však obsahuje pouze podpis věřitele a nikoli žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě pak vyplynulo, že na účet číslo , č. účtu, byla dne , datum, ve 12:13 hodin z účtu společnosti , právnická osoba, , vyplacena částka , částka, , a to s variabilním symbolem , var. symbol, . Tento účet dle sdělení společnosti , právnická osoba, . patří žalovanému a skutečně na něj v uvedený termín byla připsána částka , částka, . Dne , datum, právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslal oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni a dále jej vyzval k úhradě částky ve výši , částka, z titulu výše specifikované smlouvy o úvěru, a to ve lhůtě 3 dnů.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně jednali v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, avšak k uzavření smlouvy patrně nedošlo, nebo to alespoň nebylo ve věci prokázáno. Bylo však prokázáno, že právní předchůdkyní žalobkyně byla na účet žalovaného zaslána částka , částka, , ačkoli mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva, která by žalovaného opravňovala k obdržení takového plnění. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný plnění ve výši , částka, obdržel bez právního důvodu, pročež je ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinen vydat, oč se bezdůvodně obohatil. Jelikož žalovaný dosud bezdůvodné obohacení nevydal, shledal soud žalobu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.