2 C 30/2024-15 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byly dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Tuto částku se žalovaný zavázal uhradit spolu s ujednaným úrokem v 36 měsíčních splátkách po , částka, počínaje měsícem následujícím po měsíci vyplacení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména z databází SOLUS, NRKI a ISIR. Žalovaný však řádně nehradil sjednané splátky, a proto mu vznikla v souladu s čl. 6 bodem B) Smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši , částka, za každou s plátku, s níž se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více splátek, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu s čl. 6 částí B) Smlouvy úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. K tomuto datu činila dlužná částka celkem , částka, . Dále vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši , částka, za každý den prodlení. Ode dne následujícího po zesplatnění vznikla žalovanému dále povinnost zaplati úrok ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, až do zaplacení. Po uplynutí desetidenní lhůty od oznámení o zesplatnění (tj. od , právnická osoba, . 2023) žalobce dále uplatňuje nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši 15 % z nové dlužné jistiny ve výši , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, přičemž ke dni postoupení činila celkem , částka, a sestávala z dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši , částka, , dlužné pokuty ke dni zesplatnění ve výši , částka, a dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Žalobkyně však požaduje pouze úhradu dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného úroků ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, vyčíslené ke dni , datum, spolu s příslušenstvím v podobě smluvního úroku ve výši 30 % ročně z jistiny a zákonného úroku z prodlení. Poté již žalovaný žádnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., postoupil předmětnou pohledávku vymáhané touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn dopisem ze dne , datum, , který byl dle podacího lístku žalovanému zaslán téhož dne.5. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právních předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., vyplynulo, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal spolu s úrokem splatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku , částka, , když zápůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 69,01 % p.a., výše předpokládané RPSN činilo 95,61 %. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru s tím, že žalobkyně je oprávněna požadovat na úrocích přirostlých po zesplatnění úvěru částku maximálně ve výši 120 % celkové částky, kterou se žalovaný zavázal uhradit za poskytnutí úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky či její části o délce 30 dnů vzniká dle bodu 6.1 smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení o délce 30 dnů. V případě prodlení žalovaného se splátkou o délce 15 dnů je právní předchůdkyně žalobkyně dle bodu 6.2 smlouvy požadovat po žalovaném náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalovaného ohledně dané splátky, a to ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli splátky či její části o délce 65 dnů si strany v bodu 6.3 smlouvy ujednaly, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru s tím, že se celá nesplacená jistina a dosud přirostlé nesplacené úroky stávají součástí nové jistiny splatné v den zesplatnění úvěru, neboť v opačném případě vzniká dále právní předchůdkyni žalobkyně dle bodu 6.7 smlouvy právo na úhradu zákonných úroků z prodlení. Podle bodu 6.5 smlouvy v případě neuhrazení dlužné částky v den zesplatnění úvěru vzniká právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení až do jejího úplného zaplacení. Dle dokladu o vyplacení úvěru byla dne , datum, na účet č. , č. účtu, , který odpovídá číslu účtu pro vyplacení úvěru uvedenému žalovaným ve smlouvě o úvěru, vyplacena částka , částka, . Z Oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že byl žalovaný informován o tom, že došlo k okamžitému zesplatnění celého úvěru, neboť se ocitl v prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši , částka, skládající se z dlužné jistiny výši , částka, , úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, , neuhrazených smluvních pokut ve výši , částka, a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, . Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , která byla dle podacího archu odeslána žalovanému dne , datum, , bylo zjištěno, že byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné pohledávky ve výši , částka, nejpozději do , datum, .7. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (dále jen „ČNB“), databáze časových řad ARAD, tabulky „Statistika úrokových sazeb – nové obchody - úvěry, Spotřebitelské, nad 1 rok do 5 let“ soud zjistil, že v listopadu 2022, tj. v době uzavření úvěrové smlouvy činila úroková sazba průměrně 10,12 % ročně.8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , nebo dále sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že „Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“9. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená ve smyslu § 2395 o. z. mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, je absolutně nep