2 C 337/2023-14 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 57 075,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se žalobkyní dne 18. 4. 2013 uzavřela smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, reg. [číslo] na jejímž základě jí byl poskytnut překlenovací úvěr ve výši 130 000 Kč, který žalovaná v plné výši čerpala dne 29. 4. 2013. Před poskytnutí úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet na úvěrový účet č. [bankovní účet] pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 710 Kč splatnými vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce. Dne 31. 5. 2020 žalovaná splnila podmínky k přidělení cílové částky a začala splácet pravidelnými měsíčními splátkami úvěr ze stavebního spoření ve výši 1 300 Kč splatnými vždy k 25. dni v měsíci. Úroková sazba úvěru ze stavebního spoření byla mezi stranami sjednána ve výši 3,5 %. Žalovaná však řádně neplnila své smluvní povinnosti a dostala se do prodlení se splátkami splatnými v měsících únoru, březnu, dubnu a červnu 2022. Protože žalovaná ani přes upomínky žalobkyně dlužné částky neuhradila, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni 8. 8. 2022 zesplatnila. K tomuto datu činila dlužná částka 59 675,95 Kč. Dne 18. 7. 2022 žalovaná ještě uhradila částku 2 600 Kč, která byla započtena na dlužnou jistinu. Ke dni zesplatnění úvěru činila celková pohledávka 57 075,94 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 56 757,85 Kč, smluvního úroku z prodlení za období od 25. 6. 2022 do 6. 7. 2022 ve výši 63,81 Kč, sankčního úroku z dlužných splátek (3,5 %) ve výši 4,28 Kč poplatky ve výši 250 Kč. Dne 7. 7. 2022 žalobkyně žalované zaslal ještě předžalobní výzvu. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne 22 12. 2023 na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti. Dle smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 18. 4. 2013 poskytla žalobkyně žalované překlenovací úvěr ve výši 130 000 Kč za účelem financování modernizace bytu [číslo] v domě [adresa] v k.ú. [obec]. Úroková sazba dle čl. III. bodu 2. činila 3,50 % p.a. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet nejprve formou 79 pravidelných měsíčních splátek ve výši 710 Kč počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání úvěru. Dále se žalovaná zavázala na účet stavebního spoření č. [bankovní účet] ukládat měsíčně peněžní prostředky ve výši 650 Kč počínaje měsícem následujícím po měsíci čerpání překlenovacího úvěru. Od splacení překlenovacího úvěru se dále žalovaná zavázala splácet úvěr ze stavebního spoření měsíčními splátkami o výši 1 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž úvěrové podmínky. Z oznámení o ukončení fáze překlenovacího úvěru ze dne 1. 6. 2020 vyplynulo, že žalovaná ke dni 31. 5. 2020 splnila podmínky pro přidělení cílové částky, čímž byla ukončena fáze překlenovacího úvěru a zahájena fáze úvěru ze stavebního spoření, pročež žalované počínaje 25. 6. 2020 byla předepsána měsíční splátka ve výši 1 300 Kč. Z dokumentu nazvaného„ Obraty na kontě [číslo]“ bylo zjištěno, že žalovaná splátky úvěru v obou fázích jeho splácení hradila poměrně nepravidelně, když splátky byl často hrazeny se zpožděním a bylo jich poté uhrazeno více najednou. Od počátku roku 2022 pak žalovaná splátky již téměř nehradila. V lednu 2022 uhradila splátku ve výši 3 900 Kč, v květnu 2022 částku 2 600 Kč a v červenci 2022 opět částku 2 600 Kč, kdy je zřejmé, že platby byly započítávány zčásti i na dřívější neuhrazené splátky. Žalované byl mimo jiné dne 23. 6. 2022 naúčtován poplatek za vedení účtu ve výši 93 Kč, dne 7. 7. 2022 poměrný poplatek za vedení účtu ve výši 7 Kč a dne 7. 7. 2022 poplatek za výzvu ke splacení dluhu ve výši 150 Kč. Celkový dluh po zesplatnění ke dni 12. 7. 2023 činil 64 679,93 Kč, kdy jistina činila 56 757,85 Kč, poplatky 250 Kč, úrok 63,81 Kč a úrok z prodlení po zesplatnění 7 608,27 Kč. Dle výzvy k úhradě dlužných splátek ze dne 1. 6. 2022 byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužných splátek ve výši 2 600 Kč a k úhradě řádné splátky za červen 2022 ve výši 1 300 Kč, tj. celkem k úhradě částky 3 900 Kč nejpozději do 1. 7. 2022. Současně tímto dopisem byla žalovaná upozorněna, že pokud dlužné částky v dané lhůtě neuhradí, bude po ní požadováno uhrazení celého dluhu vyplývajícího ze smlouvy. Výzvou ke splacení dluhu ze dne 7. 7. 2022 byla žalovaná vyzvána ke splacení celého dluhu ze smlouvy ve výši 59 675,94 Kč nejpozději do 8. 8. 2022, a to z důvodu, že žalovaná porušila svou povinnost hradit pravidelné splátky úvěru ve výši 1 300 Kč měsíčně. Ve výzvě byla žalovaná upozorněna, že v případě neuhrazení dluhu se žalobkyně se svým nárokem obrátí na příslušný soud. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli dne 18. 4. 2013 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření v souladu s § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s § 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 130 00 Kč, který se žalovaná spolu s ve výši 3,50 % ročně, přičemž ve fázi splácení úvěru ze stavebního spoření činily pravidelné měsíční splátky 1 300 Kč. Jelikož však žalovaná svůj závazek porušila a přestala řádně poskytnutý úvěr splácet, využila žalobkyně svého ve smlouvě upraveného práva a dne 7. 7. 2022 s účinností ke dni 8. 8. 2022 celý úvěr zesplatnila, přičemž dlužná jistina ke dni zesplatnění činila 56 757,85 Kč, smluvní úrok z prodlení činil 63,81 Kč, sankční úrok činil 4,28 Kč a poplatky za vedení účtu a zaslání výzvy ke splacení činily celkem 250 Kč, tj. celkem 57 075,94 Kč. Protože však žalovaná ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradila, shledal soud žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 57 075,94 Kč spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 884 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 284 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.