8 C 154/2024-28 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala dne , datum, k Okresnímu soudu , adresa, -sever žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že výše uvedený nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, spolu s příslušenstvím do , datum, . Žalovaná o půjčku zažádala online prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde vyplnila požadované registrační údaje. Žalovaná úvěr neuhradila řádně a včas. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které následně došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni , datum, . Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku , částka, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplaceného úroku ve výši , částka, , nesplacené smluvní pokuty ve výši , částka, a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení z jistiny , částka, ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (odchozí dopis ve výši , částka, a 2 x osobní návštěva ve výši , částka, ). Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na dlužnou částku ničeho. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní upomínku ze dne , datum, . V důsledku prodlení žalované se splacením sjednané částky řádně a včas, vznikla žalované povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Po revizním přepočtu smluvní pokuty po žalobkyně po žalovaném smluvní pokutu ve výši , částka, .2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, vyslovil Okresní soud , adresa, -sever svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit, a to včetně úroku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit do , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 237,06 % ročně a roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 1 937,8 %. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalované byla dne , datum, zaslána částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, , celkem tedy , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou ke dni , datum, na žalobkyni, tato skutečnost byla žalované oznámena doporučeným dopisem. Tuto skutečnost žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedeného zákonného ustanovení. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o úvěru, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2023, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 10,02 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 1 937,8 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé RPSN. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se příslušenství ve výši , částka, je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o úroku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán úrok případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , tel. číslo, uzavřená dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je neplatná jako celek.10. Dle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Pokud pak žalovaná na jistině dluží částku , částka, , má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalovaná ničeho na dlužnou částku neuhradila, proto soud přiznal žalobkyni dále nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o.z. jejichž výše byla