8 C 310/2023-16 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 13 300 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující je tento nárok požadován jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného. V podrobnostech pak žalobkyně uvedla, že mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 18.6.2021 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný měl povinnost tyto finanční prostředky vrátit včetně poplatků v celkové výši 14 509 Kč a pojistného ve výši 1 350 Kč ve 45 týdenních splátkách po 797 Kč, celkem tak měl zaplatit částku 35 859 Kč. Žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil částku 12 700 Kč. Dále byla mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 1.4.2021 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému vyplaceny finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný měl povinnost tyto finanční prostředky vrátit včetně poplatků v celkové výši 18 962 Kč a pojistného ve výši 1 548 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 3 793 Kč, celkem tak měl zaplatit částku 45 510 Kč. Žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil částku 19 000 Kč. Pohledávka společnosti [právnická osoba] byla smlouvou ze dne 14.12.2022 postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 18.6.2021 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 14 509 Kč a pojistného ve výši 1 350 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v ve 45 týdenních splátkách po 797 Kč Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 35 859 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 172,62 %. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 12 700 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 1.4.2021 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 18 962 Kč a pojistného ve výši 1 548 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem ve 12 měsíčních splátkách po 3 793 Kč Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 45 510 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 149,12 %. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 19 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně. 5. Podle ust. § 2390 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Soud došel shodně jako žalobkyně k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když ale s ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí zápůjčky (poplatek za poskytnutí ve výši 14 509 Kč a ve výši 18 962 Kč) je nutné tuto smlouvu v souladu s ustanovením § 588 o.z. považovat za absolutně neplatné právní jednání a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy. 8. V souladu s ustanovením § 2991 o.z. pak pokud právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 20 000 Kč a 25 000 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil částky 12 700 Kč v prvním případě a 19 000 Kč ve druhém případě, má povinnost žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 7 300 Kč v prvním případě a ve výši 6 000 Kč ve druhém případě, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. 9. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 13 300 Kč, soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni pak přiznal zároveň i nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a to ode dne, kdy byl žalovaný k vrácení bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 550,39 Kč a ve výši 507,21 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 300 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.