8 C 55/2024-19 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný byl povinen poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum] Dne [datum] a dne [datum] byly žalovanému zaslány písemné upomínky, přesto žalovaný dlužnou splátku neuhradil. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Dlužná částka tak činí , částka, představující zesplatněnou jistinu a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky na dálku, přičemž ze strany žalovaného byla smlouva podepsána prostřednictvím SMS kódu [číslo] v čase 08:33 hodin. Žalobkyně se výše uvedenou smlouvou zavázala žalovanému poskytnout neúčelový hotovostní úvěr ve výši , částka, , a to tak, že částka , částka, měla být vyplacena na účet žalovaného č. [bankovní účet], částka ve výši , částka, měla být vyplacena ve prospěch věřitele spotřebitele CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku spotřebitele ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka ve výši , částka, měla být započtena na náklady poskytovatele úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu 72 měsíců a celková částka byla splatná dne [datum]. Zápůjční úroková sazba činila 23 % p. a. a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) uvedená ve smlouvě činila 38,71 % RPSN vypočtená soudem však činí 85,26 %, když do výpočtu RPSN je nutné zahrnout v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, i cenu za žalobkyní uváděné doplňkové služby, kdy zejména tzv. inkasní služba (částka , částka, představující měsíční splátky) není ve skutečnosti služnou doplňkovou, ale jedná se o jeden z možných způsobů úhrady dluhu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit, a to včetně sjednaného úroku ve výši , částka, a včetně poplatků za doplňkové služby (poplatek za doplňkovou službu podpora ve výši , částka, ) v 72 měsíčních splátkách po , částka, , resp. , částka, , po zohlednění platby za doplňkové služby. Ze záznamů z internetového bankovnictví na účtu žalobkyně u [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla vyplacena částka , částka, na účet žalovaného č. [bankovní účet] a téhož dne částka , částka, na úhradu závazku ze smlouvy [číslo]. Žalobkyně adresovala žalovanému upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum], kterými žalovaného upozornila, že se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne [datum] a vyzvala ho k její okamžité úhradě. Dopisem ze dne [datum] byl úvěr zesplatněn a žalovanému bylo oznámeno, že zbývající dlužná jistina činí , částka, . Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné jistiny včetně nákladů právního zastoupení do [datum] a upozorněn, že v případě neuhrazení dluhu bude žalobkyně svou pohledávku vymáhat soudní cestou. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně na předmětný úvěr neuhradil ničeho. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný ve věci nevyjádřil, vycházel soud z tvrzení žalobkyně.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když s ohledem na nepřiměřeně vysoké plnění za poskytnutí úvěru (plnění v celkové výši , částka, ) je nutné tuto smlouvu v souladu s ustanovením § 588 o. z., považovat za absolutně neplatné právní jednání, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.8. , právnická osoba, s ustanovením § 2991 o. z., pak pokud žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního jednání částku , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán.9. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu ve výši , částka, , soud vyhověl podané žalobě co do částky , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení. Žalobkyni pak přiznal zároveň i nárok na zaplacení úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši ode dne, kdy byl žalovaný k zaplacení dlužné částky prokazatelně vyzván, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum]. V ostatním byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši , částka, , přičemž úspěšnou byla pro částku , částka, (80 %), žalovaný byl úspěšný pro částku , částka, (20 %). Když odečteme od úspěchu neúspěch (80 % - 20 %), pak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů ve výši 60 %. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny za právní zastoupení ve výši , částka, za tři úkony právní služby po , částka, a z náhrady hotových výdajů ve výši , částka, za tři úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“). Jelikož právní zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty, nebyla odměna u tuto daň navyšována. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 60 % z částky , částka, , tedy odměnu ve výši , částka, . Ustanovením § 14b a. t. se soud řídil, neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 a. t. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, které se liší pouze individuálními údaji (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ). Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaným žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.11. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.