1 C 77/2025-68 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 87,51 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná tuto smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě dokladů, které žalovaná žalobkyni zaslala, dále registrem SOLUS a nebankovního registru. Smlouva byla žalované zaslána e-mailem. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované na účet peněžní prostředky ve výši , částka, . K vyplacení zápůjčky došlo dne , datum, . Celkovou částku včetně úroku za poskytnutí úvěr ve výši nominální úrokové sazby 87,51 % p.a. se žalovaná zavázala uhradit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná uhradila celkem částku , částka, , a to dne , datum, . Žalovaná tedy nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své smluvní závazky. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky, a to v souladu s bodem 6.3 smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o více jak 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celé zápůjčky. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, . K datu , datum, tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná v prodlení, žalobkyni vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na nové dlužné jistině částku , částka, , na smluvních pokutách částku , částka, , na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením žalované částku , částka, a na pojištění schopnosti žalované splácet úvěr částku , částka, . Dále žalobkyně požadovala k úhradě úrok ve výši 87,51 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a za dobu od 91. dne prodlení žalované, tedy od , datum, v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v zákonné nominální úrokové sazbě ve výši 14,75 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .2. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, a proto soud nařídil ústní jednání na den , datum, , kde žalobkyně na své podané žalobě setrvala a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud však nepřistoupil na vydání rozsudku pro zmeškání s ohledem na hmotněprávní posouzení sporu. Žalobkyně byla poučena, že předmětný nárok může být posouzen jako bezdůvodné obohacení, a dále že žádným listinným důkazem není prokazováno tvrzení o odeslání výzvy k úhradě zesplatněného úvěru. K tomu žalobkyně uvedla, že žádnou takovou listinu k dispozici nemá. Soud pak tedy poučil žalující stranu, že pokud nebude tato listina doložena, bude soud vycházet z upomínky jako výzvy v rámci předžalobní výzvy, a to ohledně počátku prodlení žalované. Žalobkyně po poučení ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř“), nenavrhla provedení než níže uvedených důkazů a ničeho dalšího netvrdila. Žalobu i nadále shledala jako důvodnou, protože byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, když bylo zjištěno, že žalovaná disponovala dostatečnými zdroji ke splacení úvěru. S obsahem smlouvy byla žalovaná řádně seznámena, a tedy i o smluvních pokutách a důsledcích z prodlení. Žalovaná se ústního jednání neúčastnila, i přesto že měla doručení vykázáno fikcí doručení dne , datum, (zásilka následně dne , datum, vhozena i žalované do schránky).3. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne , datum, úvěr ve výši , částka, na 48 měsíců ve formě splátek po , částka, dle splátkového kalendáře a žalovaná se zavázala splatit poskytnutou půjčku spolu s úrokem ve výši 87,51 % p.a. a poplatky. Z dokladů žalované, občanského průkazu, výpisu z účtu, záznamu SOLUS, výpisu z nebankovního registru a ze základních informací o klientovi je patrné, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, klientské karty, z oznámení o schválení úvěru, z informací pro klienta, z důkazu o umístění dokumentů do klientské zóny je zřejmý postup uzavření smlouvy, který je uveden v dokumentu „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“. Z tohoto je zřejmé, že k uzavření smlouvy dochází konkrétně prostřednictvím osobní stránky žalované v klientské zóně a prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaná tuto smlouvu podepsala doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut po zaslání , částka, žalovanou žalobkyni. Žalobkyně také doložila listiny dokládající zaslání , částka, na účet žalobkyně pro získání originálního kódu žalovanou. Dle dokladu o provedené platbě a zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že dne , datum, byla žalované žalobkyní zaslána částka , částka, pod VS: , var. symbol, , jako číslem smlouvy. Z přehledu splátek a ze samotné žaloby vyplynulo, že žalovaná na úvěru uhradila celkem částku , částka, . Oznámením a výzvou k zaplacení ze dne , datum, měla být žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak doklad o jejím odeslání nebyl žalobkyní doložen. Předžalobní výzvou ze dne , datum, (včetně dodejky ze shodného data) byla pak žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky ve výši , částka, , jakož i k úhradě běžící smluvní pokuty, nejpozději však do 15 dnů do data odeslání. K zesplatnění úvěru došlo dle tohoto listinného důkazu dne , datum, .4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na základě předložených listinných důkazů soud uzavřenou smlouvu o půjčce hodnotí jako smlouvu o úvěru, která byla uzavřena mezi fyzickou osobou a profesionálem jakožto žalobkyní, a proto je nutné podrobit ujednání smlouvy korektivu dobrých mravů, neboť smlouva jasně vykazuje znaky těmto dobrým mravům odporující. Nelze totiž přehlížet požadavek nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch žalované jakožto fyzické osoby.6. Soud se tedy v prvé řadě zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů, a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.7. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 8,97 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 132,72 %, tvoří takto sjed