20 C 188/2025-31 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyní dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, převodem na účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena distančně, na základě žádosti žalovaného prostřednictvím internetové stránky www.kamali.cz. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši , částka, skládající se z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši , částka, , úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, , smluvních pokut v celkové výši , částka, , dále žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši , částka, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dne 25. 4. 52025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, ID žádosti 1376131 – ID klienta 2298130 uzavřené dne , datum, distančním způsobem mezi žalovaným a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky v celkové výši , částka, potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve Smlouvě výpůjční úroková sazba tak, že za 1. měsíc trvání úvěru je úvěr bezúročný, tj. 0 %, za 2. až 8. měsíc trvání úvěr se úvěr úročí částkou v závislosti na výši poskytnutého úvěru (jistiny), přičemž výše úroku je , částka, za každých půjčených , částka, a roční úroková sazba se pohybuje v rozmezí od 0 % do 83,02 %. Tedy v daném případě , částka, , tj. 49,45 %. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 49,2 %. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil na jistinu celkem , částka, , a to dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, , což k dotazu soudu banka potvrdila a uvedla, že jiné platby s příslušnými údaji žalovaný neuhradil. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně v souladu se Smlouvou (část „Ukončení smlouvy z naší strany“) vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informovala výzvou ze dne , datum, , přičemž dne , datum, byl celý úvěr zesplatněn. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatků za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši , částka, , úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, , smluvních pokut v celkové výši , částka, , dále žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši , částka, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 3 dnů. Žalovaný ničeho neuhradil.5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let včetně poskytovaný domácnostem v září 2024 činila 8,92 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 26,76 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě je s ohledem na poskytnutý úvěr ve výši 0 % (1. měsíc), 49,5 % (2.-8. měsíc), 0 % (od 9. měsíce), tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu přibližně 5,5krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy výši 49,2 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v září 2024 výši 9,13 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 5krát vyšší.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.14. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, , neboť z částky, kterou žalobkyně poskytla žalovanému bankovním převodem v celkové výši , částka, , žalovaný uhradil částku v celkové výši , částka, . Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , d