20 C 232/2025-20 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní distančním způsobem dne , datum, Rámcovou smlouvu o úvěru N fois EC č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), který byl žalovanému poskytnut a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných splátkách. Žalovaný se však dostal do prodlení se splátkami, na výzvu žalobkyně nereagoval a žalobkyni pohledávku ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit celkem , částka, sestávající se z jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, , pojistného ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši , částka, , a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný dluh ani před předžalobní výzvu ze dne , datum, dosud neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu žalovaného uvedenou v Centrální evidenci obyvatel, neboť písemnosti zaslané na adresu uvedenou v žalobě se vrátily soudu zpět se sdělením , právnická osoba, , že se žalovaný odstěhoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení souhlasila a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, distančním způsobem mezi žalovaným a žalobkyní (dále jen „Smlouva“) poskytla žalobkyně žalovanému při uzavření smlouvy částku ve výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal od , datum, hradit v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, a pojistného ve výši , částka, , tj. celkem , částka, , s tím, že celková částka splatná žalovaný měla činit , částka, . Žalovaný uhradil toliko jednu splátku v celkové výši , částka, , z toho v částce , částka, byla započtena na jistinu, ve výši , částka, na smluvní úrok a ve výši , částka, na pojistné. Sjednána byla ve Smlouvě pevná zápůjční úroková sazba ve výši 34,48 % Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvě uvedena ve výši 34,5 %. Dle Smlouvy měl být úvěr spolu s úroky, tj. celkem (bez platby na pojistném) , částka, , uhrazen ve 24měsíčních splátkách s tím, že první splátka ve výši , částka, byla splatná k 15. 9. 20245. Dále bylo mezi účastníky sjednáno pojistné s měsíční platbou ve výši , částka, , tedy měsíční splátka včetně platby na pojistné činila , částka, . Žalovaný uhradil toliko 1 splátku ve výši , částka, , kterou žalobkyně započetla ve výši , částka, na jistinu, ve výši , částka, na smluvní úrok a e výši , částka, na pojistné. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, žalobkyně využila svého práva stanoveného ve Smlouvě, úvěr zesplatnila a požadovala okamžité uhrazení dlužné částky, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne , datum, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu do 7 dnů s tím, že k dnešnímu dni ničeho neuhradil. Podáním ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že požaduje smluvní úrok toliko ve výši 29,99 %.5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby nad 1 rok do 5 let poskytovaný domácnostem v srpnu 2024 činila 8,62 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 35,55 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě ve výši 34,48 %, tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu 4krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle Smlouvy 34,5 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v srpnu 2024 výši 9,25 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je téměř 4krát vyšší.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.14. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.15. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o pojištění.16. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak Smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.17. Žalovaný je tak povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z., zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, , neboť z částky, kterou žalobkyně poskytla žalovanému v celkové výši , částka, , žalovaný uhradil toliko částku ve výši , částka, , resp. z předložených důkazů nevyplývá uhrazení jiné (vyšší) částky a žalovaný ani nic takového netvrdil. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána téhož dne, vyzván k úhradě dlužné část