20 C 237/2025-35 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě níž byl žalované dne , datum, poskytnut převodem na účet žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná však porušila smluvně sjednanou povinnost splatit úvěr do 30 dní po jeho poskytnutí. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel na společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), která ji postoupila na žalobkyni. Dále požaduje žalobkyně po žalované poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši , částka, . Žalovaná ani přes předžalobní výzvu svůj dluh dosud neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla právnímu zástupci doručena dne , datum, do datové schránky, žalované byla doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalované, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že účastníci na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. , hodnota, / , datum, vyplývá, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na právní předchůdkyni žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , která ji na základě Smlouvy o postoupení pohledávek 22/24 ze dne , datum, postoupila v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávek vyrozuměna v předžalobní výzvě ze dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalované zaslána téhož dne.5. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva 1“) ve spojení se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva 2“) a se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva 3“) uzavřenými distančním způsobem mezi žalovanou a žalobkyní (dále jen „smlouva či smlouvy“) poskytla žalobkyně žalované dne , datum, na její bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, . Uvedené skutečnosti, tedy, že majitelem výše uvedeného bankovního účtu je žalovaná a v uvedeném období byly na tento účet převedeny peněžní prostředky ve výši , částka, potvrdila k dotazu soudu i banka. Sjednána byla ve smlouvách pevná denní úroková sazba ve výši 36,5 % p.a, datum splatnosti úvěru bylo stanoveno ve smlouvě 1 dne , datum, , ve smlouvě 2 dne , datum, a ve smlouvě 3 dne , datum, . Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, je ve smlouvách uvedena ve výši 5 395,58 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, když ke dni splatnosti (ani poté) ničeho neuhradila, resp. to z předložených důkazů včetně sdělení banky nevyplývá a žalovaná ani nic takového netvrdila. Žalobkyně požaduje po žalované poskytnuté finanční prostředky spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty ke splacení (dle smlouvy 1), tj. od , datum, , a dále poplatky v celkové výši , částka, představující řádný úrok ve výši , částka, dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek za úvěr ve výši , částka, dle čl. II. odst. 1 Smlouvy, poplatek z administraci ve výši , částka, dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.1. Smlouvy, poplatek za upomínky formou SMS a emailových zpráv ve výši , částka, dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.2. Smlouvy, poplatek za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu ve výši , částka, dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 3. podpododst. 1.3.2. Smlouvy a smluvní pokutu ve výši , částka, dle čl. VI. odst. 1. pododst. 1. 2. podpododst. 1.2.1. Smlouvy. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů. Žalovaná ničeho neuhradila.6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, s názvem „Korunové úvěry poskytnuté bankami domácnostem v ČR – nové obchody“, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr s fixací úrokové sazby do 1 roku v červnu 2024 činila 7,34 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 22,02 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvách ve výši 36,5 % p.a., tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu téměř 5krát. Předpokládaná výše RPSN činí dle smluv výši 5 395,58 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 1193, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR činila na spotřebitelský úvěr v červnu 2024 výši 9,35 %, tj. RPSN uvedená ve smlouvě je více jak 577krát vyšší.7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní, resp. původním věřitelem soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (původní věřitel) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně, resp. původní věřitel jako nebankovní instituce poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.15. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování zápůjček (úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně, resp. původního věřitele, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, jakož i ujednání o smluvní pokutě, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se