20 C 240/2025-17 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr dne , datum, , a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny, splátky byl žalovaný dle odst. 2. 1. 7. povinen platit měsíčně, nejpozději k 9. dni v měsíci. Žalovaný úrok řádně a včas nehradil, v upomínce ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě a informovala jej o zesplatnění úvěru k , datum, . V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru pak byla dle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný prodlení, v daném případě , datum, do , datum, (datum odeslání předžalobní výzvy). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byly žalovanému z účtu žalobkyně převodem na účet žalovaného vyplaceny peněžní prostředky, , datum, ve výši , částka, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, (rodné číslo žalovaného). Banka k dotazu soudu tyto skutečnosti potvrdila. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % v pravidelných měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 5 518,07 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný nezaplatil ničeho, dostal se tak v souladu s odst. 6. 1. Smlouvy a contrario do prodlení a žalobkyně úvěr k , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného v upomínce ze dne , datum, žalobkyně a vyzvala ho k úhradě dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení této upomínky. Podle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy je v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný prodlení, žalobkyně požaduje kapitalizovanou smluvní pokutu od prvního dne prodlení, tj. , datum, , do data odeslání předžalobní výzvy, tj. , datum, , tedy celkem , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, jak vyplývá z podacího lístku. K dnešnímu dni žalovaný ničeho neuhradil.5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v únoru 2024 činila 8,97 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 26,91 % pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v únoru 2024 cca 53,5 krát v případě spotřebitelského úvěru. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 518,07 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v únoru 2024 výši 9,42 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je víc jak 585 krát vyšší.6. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Soud hodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší stranu tak požívá zákonné ochrany. Soud se tedy zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce, poskytuje úvěry na relativně krátkou dobu, s vysokými úroky, a zároveň stanoví pro případ prodlení sankce v nepřiměřené výši, čímž zneužívá svého silnějšího postavení věřitele (podnikatele-profesionála) a takovému jednání nemůže být přiznána soudní ochrana.14. Soud se dále zabýval tím, zda neplatná ujednání o úroku a dalších poplatcích lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, avšak dospěl k závěru, že nikoli, neboť poskytování úvěrů je předmětem podnikání žalobkyně, pročež by bez ujednání o úroku a dalších poplatcích, v souhrnu představujících zisk žalobkyně, k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo. Soud hodnotí takové jednání jako obecně nespravedlivé a zjevně se příčící dobrým mravům, a shledává tak smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou.15. Vzhledem k tomu, že smlouvu jako celek shledává soud pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou, považuje soud za absolutně neplatné i ujednání o smluvní pokutě.16. Nicméně bylo provedeným dokazováním prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši , částka, , a to dne , datum, převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku v celkové výši , částka, a je povinen z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a následující o. z. zaplatit žalobkyni dlužnou částku představovanou poskytnutými a dosud nevrácenými finančními prostředky. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částku ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení předžalobní výzvy, přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaný s úhradou peněžitého dluhu dostal do prodlení, a je tak povinen žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, tj. od , datum, , rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.17. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývajícím rozsahu žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, jelikož ji neshledal důvodnou.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto r