21 C 5/2025-54 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, .) a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Předmětem žalobního návrhu je částka ve výši , částka, , která představuje jistinu ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, .2. Žalovaná po podání žaloby uhradila dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, (celkem , částka, ), žalobkyně proto podáním ze dne , datum, vzala žalobu částečně zpět co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, . Zdejší soud usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil a nadále tak bude vedeno o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše , částka, a závazek žalované splatit vyčerpanou jistinu společně s úrokem a poplatky v pravidelných splátkách ve výši 13 % měsíčně z nesplacené výše úvěru nebo alespoň , částka, , dle toho, která částka je vyšší. Úrokovou sazbu 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně soud zjistil rovněž z úvěrové smlouvy. Roční procentní sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 299,98 %. Ze smlouvy dále vyplývá, že účastníci si sjednali pro případ prodlení žalované s úhradou splátek smluvní pokutu ve výši , částka, za každou neuhrazenou splátku. Nedílnou součást smlouvy tvoří Standardní podmínky smlouvy o úvěru vztahující se na klienty v ČR a Standardní informace o spotřebitelském úvěru, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z přehledu plateb soud zjistil, že ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni , datum, činila dlužná jistina částku , částka, , poplatky částku , částka, a úroky částku , částka, , celkem tedy dluh žalované činil , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Dále k dotazu soudu bylo z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, , vedeného u , právnická osoba, . zjištěno, že žalovaná za období od , datum, do , datum, čerpala finanční prostředky pouze ve výši , částka, , přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradila částku v celkové výši , částka, .6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.8. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru ze dne , datum, zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním, a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.9. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v lednu 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 9,59 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 299,98 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního než-li jistiny je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.10. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná jako celek.11. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši , částka, , má žalovaná povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaná vrátila žalobkyni částku ve výši , částka, , má tato povinnost vydat dále bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , a to bezprostředně poté, co byla o plnění požádána. Soud proto podané žalobě vyhověl co do částky , částka, s úroky z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení.12. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.13. O náhradě