25 C 132/2025-21 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, sdělila, že žalobkyně kontrolou spisového materiálu zjistila, že žalovaná v době před podáním žaloby uhradila částku , částka, a po podání žaloby částku 1 065, , částka, . Tyto částky žalobkyně započítala na jistinu. V návaznosti na uvedené vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši p.a. z částky , částka, ode dne , datum, do zpětvzetí a z částky , částka, ode dne , datum, do zpětvzetí. Dále tedy požadovala žalobkyně k úhradě částku , částka, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši p.a. z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a dále úrok z prodlení v zákonné výši p.a. z částky , částka, ode dne , datum, do , datum, . Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba byla částečně vzata zpět, soud výrokem I. rozsudku řízení dle popsaných zákonných ustanovení do uvedených částek zastavil.5. Provedenými důkazy byl dále zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne , datum, a z podaného výpisu o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně, poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit částku , částka, , která se skládala z jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši , částka, . Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet, když bylo zprávou , právnická osoba, . potvrzeno, že částka , částka, byla dne , datum, na účet žalované skutečně připsána. Výše roční procentní sazby činila 5 518,06 % za celý úvěr. Žalobkyně si dále nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá od , datum, do , datum, v částce , částka, .6. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaná na uvedený úvěr zaplatila celkem částku , částka, . S ohledem na skutečnost, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.9. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o úvěru č. zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., dříve platného občanského zákoníku, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k zákonu č. 40/1964 Sb., lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o. z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení § 580 o. z. ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.10. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statistická data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b.úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2024, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru, činily v průměru 8,97 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, ve které byla sjednána roční procentní sazba 5 518,06 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se ostatního než-li jistiny je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z. absolutně neplatné.11. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) je předmětem podnikání žalobkyně. Žalobkyně tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalované bezúročný úvěr. Podmínkou uzavření smlouvy o úvěru ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaná přistoupí na výši úroku včetně poplatků. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán daný úrok případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, , uzavřená dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná jako celek.12. Dále soud konstatuje, že žalovaná uzavřela smlouvu prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, na které si vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 68847 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. K tomu soud uvádí, že uzavřená smlouva však nesplňuje požadavky uvedené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost nelze na smlouvu rovněž hledět jako na řádně uzavřenou, neboť ji žalovaná řádně dle stanovených norem nepodepsala a smlouva je tak i z tohoto důvodu neplatná.13. Pro úplnost soud dále dodává, že rovněž tvrzené zkoumání úvěruschopnosti dle veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI nebylo listinami, jejichž pomocí měla být právě úvěruschopnost žalované ověřena, nebyly žalobkyní předloženy a výdaje žalované tak nebyly ověřovány. Žalobkyně tak své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla.14. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvlá