25 C 151/2025-14 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o placení dálničních poplatků v zahraničí ze dne , datum, . V souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně za průjezdy žalovanou provozovaných nákladních automobilů dálničními mýtnými branami hradil dálniční poplatky na základě vyúčtování provozovatelů mýtného systému Toll2Go a vystavoval žalované faktury, které však žalovaná řádně nehradila. Žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, žalované smlouvu vypověděla, a zároveň žalované oznámila, že k částečné úhradě dlužné faktury č. , hodnota, použila zaplacenou záruku ve výši , částka, . K úhradě faktury č. , hodnota, původně vystavené na částku , částka, tak po částečné úhradě ze záruky ve výši , částka, (podle devizového kurzu ČNB platného dne , datum, ) zbývá částka , částka, . Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni faktury č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatná dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatná dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatná dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatná dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatná dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatná dne , datum, . Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, . Podle článku VII., odst. 3 uzavřené smlouvy o placení dálničních poplatků v zahraničí je žalovaná povinna v případě prodlení s placením faktur hradit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně počínaje prvním dnem prodlení. Dne , datum, byla žalované předžalobní výzva k plnění, žalovaná však ničeho ani po této výzvě neuhradila.2. Žalovaná dne , datum, podala proti elektronickému platebnímu rozkazu zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. EPR , č. účtu, -6, odpor, a současně pouze uvedla, že k podanému odporu se vyjádří ve lhůtě 15 dnů.3. Podle ustanovení § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.4. Podle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Podle ustanovení § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání., právnická osoba, případ, že žalovaný uzná nárok uplatněný žalobou, ukládá soudu ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodnout rozsudkem pro uznání, aniž by zkoumal, zda uplatněný nárok je skutečně důvodný.6. Soud se dále zabýval samotným odporem žalované proti elektronickému platebnímu rozkazu uvedenému výše. V projednávané věci byl žalované doručen elektronický platební rozkaz společně s kvalifikovanou výzvou podle § 114b odst. 1 o. s. ř. Žalovaná na něj ve stanovené lhůtě reagovala odporem se shora uvedeným odůvodněním, že odpor odůvodní ve lhůtě 15 dní. Žalovaná se však v zákonem stanovené lhůtě 30 dní ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu řádně nevyjádřila.7. Judikatura Nejvyššího soudu České republiky (sp.zn. 26 Cdo 2632/2018) je ustálena v názoru, že žalovaný se ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. kvalifikovaně vyjádří (a zabrání tak fikci uznání nároku a vydání rozsudku pro uznání), jestliže z jeho včasného písemného vyjádření vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu. Žalovaný se nemusí výslovně vyjádřit ke všem žalobcovým tvrzením, není hodnocena ani kvalita nebo obšírnost jeho vyjádření, vyjádření ale nemůže být obecné a vágní, protože jinak by smysl usnesení vydaného podle § 114b odst. 1 o. s. ř. nemohl být naplněn. Pouhý nesouhlas s žalobou nelze považovat za kvalifikované vyjádření způsobilé zabránit následkům předvídaným § 114b odst. 5 o. s. ř. (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3597/2007, a ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2883/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 611/2008).8. Vzhledem k tomu, že žalovaná reagovala na vydaný elektronický platební rozkaz odporem bez řádného odůvodnění jeho podání, když uvedla, že se vyjádří ve lhůtě 15 dní, ale ani v zákonné třicetidenní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu takto neučinila, nebyl tak splněn smysl ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. Soud tudíž žalobě vyhověl za použití § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.