20 C 115/2026-43 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, , a to převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny, splátky byla žalovaná dle odst. 2. 1. 7. povinna platit měsíčně, nejpozději k 8. dni v měsíci. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, zaplatila splátky v celkové výši , částka, , v poslední upomínce ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě a informovala ji o zesplatnění úvěru k , datum, . V případě prodlení žalované se splácením úvěru pak byla dle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, v daném případě od , datum, do , datum, (datum odeslání předžalobní výzvy). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty v kapitalizované výši , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena dne , datum, do vlastních rukou v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. na adresu trvalého pobytu žalované uvedenou v centrální evidenci obyvatel, která koresponduje s adresou žalované uvedenou v žalobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z žalobních tvrzení a listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, , a to převodem na účet žalované č. , č. účtu, , a to dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, a dne , datum, á , částka, , jak vyplývá i ze sdělení banky. Žalovaná se zavázala splácet žalobkyni úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % v pravidelných měsíčních splátkách. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 5 577,52 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaná zaplatil toliko splátky v celkové výši , částka, . Žalovaná se dostala se v souladu s odst. 6. 1. Smlouvy a contrario do prodlení, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovanou informovala v upomínce ze dne , datum, a vyzvala ji k úhradě do 3 dnů ode dne doručení. Podle odst. 4. 2. písm. c) Smlouvy je v případě prodlení žalované se splácením úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, žalobkyně požaduje smluvní pokutu v kapitalizované výši od prvního dne prodlení, tj. , datum, , do data odeslání předžalobní výzvy, tj. , datum, , tedy celkem , částka, . Dne , datum, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu sepsanou dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku. K dnešnímu dni žalovaná ničeho neuhradila.5. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v lednu 2025 činila 8,63 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 25,89 % pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru v lednu 2025 více jak 18,5 krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 5 577,52 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v lednu 2025 výši 8,95 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je více jak 623 krát vyšší.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo také „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovanou) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany.16. Před poskytnutím úvěru byla žalobkyně povinna v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumat úvěruschopnost žalované. Úvěr pak byla oprávněna poskytnout za splnění dvou podmínek současně, a sice, když s odbornou péčí posoudí schopnost žalované splácet, a z jejího zjištění je zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr splácet (viz např. rozsudek Nejvyššího soud ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala před poskytn