20 C 121/2026-21 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , kterým se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl splacen k , datum, spolu s pevným úrokem á , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy á , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu á , částka, a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště á , částka, . Žalovaný neplnil smluvně sjednané podmínky řádně a včas. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny á , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru á , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy á , částka, , úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu á , částka, , úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště á , částka, , smluvní pokutu á , částka, , úrok od , datum, do , datum, z dlužné jistiny á , částka, , zákonný úrok z prodlení od prodlení do 24. 11. 205 á , částka, . Žalovaný ničeho neuhradil. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, do datové schránky na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas v podání ze dne , datum, a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností k , datum, , vyplývá, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn v předžalobní výzvě sepsané dne , datum, , která byla dle podacího lístku žalovanému zaslána téhož dne.5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti v den uzavření Smlouvy vyplacena částka ve výši , částka, , což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. Žalovaný tyto skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nerozporoval, a soud je tak vzal za nesporné Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky, pevný úrok á , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy á , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu á , částka, , poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště á , částka, , to vše k , datum, . Tedy celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni náklady spotřebitelského úvěru á , částka, , spolu s poskytnutými finančními prostředky á , částka, celkem , částka, , a to ve 14měsíčních splátkách ve výši , částka, . Zápůjční úroková sazba je ve smlouvě uvedena ve výši 8 % ročně. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, tzv. RPSN, činí dle smlouvy 272,44 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný zaplatil celkem , částka, , a to dne , datum, á , částka, , dne , datum, á , částka, a dne , datum, á , částka, . Žalovaný tyto skutečnosti tvrzené žalobkyní nijak nerozporoval, a soud je tak vzal za nesporné. Marným uplynutím lhůty pro úhradu se žalovaný dostal do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků, tj. jistina á , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru á , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy á , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu á , částka, , poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště á , částka, , smluvní pokuta á , částka, , tj. celkem , částka, , a dále příslušenství, které představuje úrok od , datum, do , datum, z dlužné jistiny á , částka, , zákonný úrok z prodlení od prodlení do 24. 11. 205 á , částka, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do , datum, .6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v únoru 2024 činila 8,97 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 272,44 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v únoru 2024 výši 9,42 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě je téměř 29krát vyšší.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.11. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se