20 C 2/2026-13 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako vlastník/provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ: , SPZ, , neměla v období od , datum, do , datum, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž jí za uvedené období vznikla povinnost uhradit zákonný příspěvek za nepojištěné vozidlo a poplatky spojené s mimosoudním vymáháním ve výši celkem , částka, . Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala a dlužné částky neuhradila.2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Výzva byla žalované doručena na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. o.s.ř. na adresu trvalého pobytu žalované uvedenou ve výpisu z Centrální evidence obyvatel, korespondující s adresou žalované označenou v žalobním návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Z žalobních tvrzení a důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1, 2, 3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila v evidenci registru vozidel na , právnická osoba, dálkovým přístupem, že žalovaná je vlastníkem/provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“). Současně bylo zjištěno, že v období od , datum, do , datum, (331 dní) nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., které ukládá povinnost provozovatele tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistit, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo ve lhůtě do 60 dnů od jejího doručení v souladu s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. (dále jen „výzva“). Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne , datum, . Před podáním žaloby pak byla žalované dne , datum, zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu, k dnešnímu dni ničeho neuhradil.5. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaná provozovala ve výše uvedeném období shora uvedené vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to v rozporu s § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za nepojištěné vozidlo, který je podle § 45 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. vypočten jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno, a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. S přihlédnutím k typu vozidla činí podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb. denní příspěvek , částka, . Při 331 dnech se jedná o částku ve výši , částka, . Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které dle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. činí , částka, . V dané věci tak bylo prokázáno, že žalovaná dluží žalobkyni částku , částka, , přičemž marným uplynutím lhůty k plnění se žalovaná s úhradou peněžitého dluhu dostala do prodlení, a je tak povinna žalobkyni uhradit ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tak bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v žalobkyní požadované plné výši. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou hotových výdajů za zmíněné tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z obou zmíněných částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokát prokázal, že je plátcem DPH, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.7. Nad rámec soud uvádí, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč krajem opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , podmínky pro užití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. jsou tak kumulativně splněny.