20 C 294/2025-62 — Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které mu byly téhož dne převodem na účet uvedený ve smlouvě poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve smlouvě ve výši 73,37 p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách , částka, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2025. Žalovaný však sjednané splátky nesplácel řádně a včas. V souladu se Smlouvou žalobkyně úvěr k datu , datum, zesplatnila a byla stanovena nová jistina ve výši , částka, skládající se z celé dosud nezaplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně v souladu se Smlouvou požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, tj. od , datum, do jejího úplného zaplacení. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).4. Soud ve věci nařídil dne , datum, ústní jednání, ke kterému účastníky řádně a včas předvolal. Žalovaný se z jednání žádným způsobem neomluvil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručováno jak na adresu uvedenou v žalobě, tak na adresu žalovaného zjištěnou soudem lustrací v Centrální evidenci obyvatel, přičemž lhůta k přípravě uvedená v § 115 odst. 2 o. s. ř. byla ve všech případech zachována. Soud tak jednal ve věci bez přítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Z žalobních tvrzení a žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud provedl v rámci ústního jednání k důkazu, zjistil soud následující skutkový stav. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky právní žalobkyně, uzavřené mezi účastníky distančním způsobem dne , datum, byly žalovanému téhož dne vyplaceny peněžní prostředky ve výši , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, , což k dotazu soudu potvrdila i banka. Žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se oproti tomu zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku ve výši , částka, představující jistinu, úrok za poskytnutí úvěru a pojištění, a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, se splatností do 12. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 73,37 % p. a. Při dostoupení od Smlouvy dle bodu 7.1. části B) Smlouvy činila částka úroku splatná za 1 kalendářní den , částka, . Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů, tzv. RPSN, je ve Smlouvě stanoveno ve výši 103,83 %. V oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, je uvedena RPSN ve výši 102,05 %. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů, žalovaný zaplatil na jistinu celkem , částka, , a to dne , datum, . Žalovaný však sjednané splátky nesplácel řádně a včas. Do data zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný celkem částku , částka, . Marným uplynutím lhůty pro úhradu splátky se tak žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně měla od tohoto dne právo požadovat uhrazení celé dlužné částky. V souladu se Smlouvou žalobkyně úvěr k datu , datum, zesplatnila a byla stanovena nová jistina ve výši , částka, skládající se z celé dosud nezaplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. Žalobkyně v souladu se Smlouvou požaduje rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, tj. od , datum, do jejího úplného zaplacení.6. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v dubnu 2025 činila 8,06 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ), tj. v daném případě 24,18 % průměrné úrokové sazby pro spotřebitelský úvěr. Zápůjční úroková sazba uvedená ve Smlouvě o úvěru ve výši 73,37 % tak převyšuje průměrnou úrokovou sazbu v dubnu 2025 více jak 9krát. RPSN je ve smlouvě uvedeno ve výši 103,83 %, v Oznámení o schválení úvěru ve výši 102,05. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v dubnu 2025 výši 8,37 %, tj. RPSN uvedené ve Smlouvě (v Oznámení o schválení úvěru) je víc jak 12krát vyšší.7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).14. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní soud hodnotí jako smlouvu, kterou se spotřebitelem (žalovaným) uzavřel podnikatel (žalobkyně) ve smyslu § 420 a násl. o. z., a spotřebitel jako slabší strana tak požívá zákonné ochrany. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud se dále zabýval hlediskem souladu s dobrými mravy podle ustanovení § 580 a násl. o. z. Podle závěrů Nejvyššího soudu nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Žalobkyně jako nebankovní instituce po