20 C 87/2026-70 – Okresní soud Plzeň-jih

ECLI: ECLI:CZ:OSPJ:2026:20.C.87.2026.1
Datum: 2026-06-22
Předmět: o 69 941,15 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 49 z. č. 99/1963 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1879 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb.
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávkypodnikatel
O co šlo: o 69 941,15 Kč s příslušenstvím (§ 49 z. č. 99/1963 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1879 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č)
1. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaní uzavřeli s právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále také jen „banka“), dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě které jim byl převodem na účet č. , č. účtu, poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaní se zavázali žalobkyni uhradit poskytnutý úvěr ve splátkách s úrokem ve výši 12,90 % ročně. Žalovaní však nehradili sjednané splátky řádně a včas, porušili tak své smluvní závazky, žalobkyně úvěr zesplatnila, a požaduje po žalovaných rovněž sankce za prodlení. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z prodlení ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, poplatků (cen) ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovaným předžalobnímu výzvu.2. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, vyzval soud žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů týkající se úvěruschopnosti žalovaných před uzavřením smlouvy. Podáním ze dne , datum, žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, doplnila tvrzení a důkazy týkající se úvěruschopnosti žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované A, , k žalované , jméno FO, , narozené , Datum narození žalované B, , předložila soudu pouze výpis z účtu žalované.3. Soud ve věci nařídil dne , datum, jednání, ke kterému řádně a včas předvolal účastníky. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), na adresu trvalého pobytu, která koresponduje s adresou žalovaného uvedenou v žalobním návrhu. Žalované bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno do vlastních rukou dne , datum, , právnímu zástupci žalobkyně dne , datum, .4. Žalovaný se k jednání konanému u zdejšího soudu dne , datum, nedostavil a soudu žádnou omluvu nezaslal, tj. řádně a včas svoji neúčast u prvního jednání v této věci neomluvil, jednal soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. K tomuto jednání se dostavil pouze právní zástupce žalobkyně a žalovaná.5. Nejprve soud zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , bylo zjištěno, že původní věřitel, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaní byli o postoupení pohledávek vyrozuměni doporučeným dopisem ze dne , datum, .6. Při jednání setrvala žalobkyně na podané žalobě. K výzvě soudu nepředložila žádné důkazy prokazující úvěruschopnost žalované , Jméno žalované B, , narozené , Datum narození žalované B, uvedla, že žalovaní uhradili celkem , částka, z dlužné částky, a to , částka, ke dni podání žaloby, poté á , částka, . Žalovaná požádala o umožnění splácení úvěru v pravidelných měšcích splátkách á , částka, , popř. dokonce , částka, .7. Z žalobních tvrzení a předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále také jen „banka“) poskytla banka žalovaným úvěr ve výši , částka, , a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , což potvrdila k dotazu soudu i banka a při jednání přítomní účastnící označili uvedenou skutečnost za nespornou. Banka dále uvedla, že úvěr byl dne , datum, čerpán na účet žalovaného , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalované A, , č. , č. účtu, . Žalovaní se zavázali splatit poskytnutý úvěr do , datum, . Výše měsíční splátky byla sjednána á , částka, , úroková sazba á 12,90 % ročně, RPSN á 14,23 %. Žalovaní však nehradili sjednané splátky řádně a včas, čímž porušili své závazky ze Smlouvy. Banka využila svého práva a úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalované informovala dopisem z téhož dne. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, což vzal soud za prokázané, neboť tuto skutečnost žalovaní nijak nerozporovali, žalovaní zaplatili celkem částku ve výši , částka, , a to , částka, ke dni podání žaloby, poté á , částka, . Žalobkyně požaduje po žalovaných zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z prodlení ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, tj. od , datum, do , datum, , úroků z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši , částka, kapitalizovaných za období ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne poslední platby, poplatků (cen) ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovaným dne , datum, předžalobní výzvu.8. Z veřejně dostupné databáze vedené Českou národní bankou: Statistická data / Měnová a finanční statistika (dále jen „ARAD“), konkrétně sestava 1144, soud zjistil, že průměrná úroková sazba pro spotřebitelský úvěr poskytovaný domácnostem v říjnu 2019 činila 8,35 %. Z veřejně dostupné databáze ARAD, konkrétně sestava 93, soud zjistil, že tzv. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR – nové obchody činila na spotřebitelský úvěr v říjnu 2019 výši 8,65 %. V souladu s konstantní judikaturou by bylo možné akceptovat maximálně trojnásobek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.12. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěr

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 49 (99/1963 Sb.)