8 C 14/2026-59 – Okresní soud Plzeň-jih

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem, a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 68,36 % ročně. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši , částka, (3 x , částka, + , částka, + , částka, ). Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 68,36 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Jako důvod pro částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně uvedla, že se rozhodla po žalované nadále uplatňovat pouze nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši , částka, spolu s příslušenstvím.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo řízení částečně zastaveno, a to ve shora uvedeném rozsahu. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka ve výši , částka, spolu s příslušenstvím, které představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z této částky od , datum, do zaplacení, usnesení bylo doručeno žalované dne , datum, .4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti: Mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, úvěrová smlouva č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši , částka, , a celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila , částka, . Doba úvěru byla sjednána na 48 měsíců, celková výše splátky činila , částka, , přičemž zápůjční úroková sazba činí 68,35 % p.a. a RPSN představuje 94,4 %. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, předmětem řízení tak zůstala nevrácená částka ve výši , částka, . Žalobkyně pro účely posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr k dispozici výpis z jejího bankovního účtu a dále prohlášení klienta, hodnocení klienta, výpisy SOLUS a NRKI. Z těchto listin vyplynulo, že celkové příjmy žalované v době poskytnutí úvěru činily , částka, a výdaje činily , částka, a k volné dispozici jí zbývala částka , částka, (po odečtení rezervy , částka, ). Z karty klienta bylo dále zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni částku v celkové výši , částka, .7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je upraveno v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.11. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru na částku , částka, , když tato částka jí byla vyplacena ve stejný den. Žalovaná nedodržela splátky, dostala se do prodlení, avšak žalobkyně před sjednáním úvěru řádně neposoudila její úvěruschopnost podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., kdy zkoumala její měsíční příjem a její výdaje, když vycházela z příjmu , částka, , nájemného ve výši , částka, a došla k závěru, že celkové výdaje činí , částka, včetně životního minima pro její osobu ve výši , částka, a zbývala ji rezerva , částka, , dospěl soud k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované. Smlouva byla shledána neplatnou, žalobkyně je však povinna vrátit žalobkyni podle § 2991 bezdůvodné obohacení, které obdržela, a to ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. za dobu od , datum, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).15. O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z části zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, (, částka, – , částka, ) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně třech paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o.s.ř.16. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu za částečné zpětvzetí žaloby, jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět nikoliv pro chování žalované, ale pouze na základě vlastního uvážení. Žalobkyně pak vyčíslila zbývající náklady zastoupení advokátem (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) dle § 14b a. t. Soud proto žalobkyni přiznal