34 C 268/2021-98 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se dvěma postupně podanými žalobami domáhala po žalovaném jednak zaplacení částky 171 673 Kč se zákonnými úroky z prodlení pokaždé ve výši 8,05 % ročně z částky 172 542 Kč od 22. 3. 2016 do 28. 2. 2017, z částky 172 424,66 Kč od 1. 3. 2017 do 30. 3. 2017, z částky 172 147,77 Kč od 31. 3. 2017 do 28. 4. 2017, z částky 171 910,40 Kč od 29. 4. 2017 do 24. 5. 2017 a z částky 171 673,03 Kč od 25. 5. 2017 do zaplacení a jednak částky ve výši 18 328 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 328 Kč od 22. 3. 2016 do zaplacení. 2. Žaloby odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dvě smlouvy o úvěru, první [číslo] dne 18. 6. 2015, druhou [číslo] dne 12. 11. 2015. Na podkladě první zmíněné smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 47 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 166,42 % ročně v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 080 Kč splatných vždy k 17. dni daného kalendářního měsíce počínaje červencem 2015. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila schopnost žalovaného hradit úvěr z dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Dále ověřila úvěrovou historii v databázi SOLUS a nebankovním registru klientských informací. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, mezi 16. 7. 2015 a 16. 12. 2015 zaplatil 6 splátek celkem ve výši 24 480 Kč. Po zesplatnění celého úvěru mezi 28. 2. 2017 a 24. 5. 2017 obdržela žalobkyně částky 117,34 Kč, 276,89 Kč a 2 x 237,37 Kč, poté už neplnil ničeho. V důsledku jeho prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 12 písm. b) smlouvy, kdy bylo ujednáno, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 60 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. To se stalo u splátky č. 7 splatné 17. 1. 2016, k zesplatnění celého úvěru proto došlo 20. 3. 2016. Než došlo k zesplatnění, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 1 182 Kč a to podle čl. 12 písm. a) smlouvy ve výši 326,40 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, konkrétně u splátek č. 7 a 8, dle čl. 12 písm. b) smlouvy ve výši 530,40 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, konkrétně u splátky č. 7. V souladu s ujednáním čl. 12 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí tzv. nové jistiny úvěru, která dosáhla výše 170 491,04 Kč. Dále byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru do jeho úplného zaplacení. Žalobkyně proto požaduje zaplacení nové jistiny úvěru ve výši 170 491,03 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 1 182 Kč. 3. Na podkladě druhé smlouvy ze dne 12. 11. 2015 poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 98,2 % ročně v 24 měsíčních splátkách ve výši 787 Kč splatných vždy k 17. dni daného kalendářního měsíce počínaje prosincem 2015. I v případě druhé smlouvy žalobkyně popisovala, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného, popisovala jednotlivá ujednání smlouvy, která jsou vesměs stejná s ujednáními v první smlouvě. Žalovaný zaplatil toliko částku 787 Kč dne 16. 12. 2015, poté už neuhradil ničeho. K zesplatnění úvěru došlo v důsledku nezaplacení splátky č. 2 splatné 17. 1. 2016, úvěr se proto stal splatným 20. 3. 2016 Nová jistina úvěru činí 18 101 Kč, smluvní pokuty celkem 227 Kč, konkrétně 2 x 62,96 Kč za více než 15 denní prodlení se zaplacením splátek č. 2 a č. 3 a 102,31 Kč za více než 30 denní prodlení se zaplacením splátky č. 2. Žalovaný dluží žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši 18 101 Kč, smluvní pokuty ve výši 227 Kč. Žalobkyně v obou případech vyzvala žalovaného předžalobními výzvami, avšak žalovaný dlužné částky neuhradil. 4. Žalovaný se k žalobám nevyjádřil. 5. Soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, v níž projevili vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 47 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Došlo k tomu tak, že dne 18. 6. 2015 žalovaný vyplnil formulářový návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] kdy téhož dne od žalobkyně převzal předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru obsahujícím stejné parametry jako smlouva, a žalobkyně dne 19. 6. 2015 písemný návrh žalovaného podepsala. Ještě předtím si opatřila výpis záznamů z registru SOLUS, v němž není veden záznam o čerpání jiného úvěru, žalovaný žalobkyni vyplnil dotazník, v němž uvedl, že má příjem ze zaměstnání v čistém 21 000 Kč, jeho náklady na něj a jeho partnerku činí 3 800 Kč, splátky jiného úvěru 200 Kč, náklady bydlení a jiné výdaje činí 4 000 Kč, celkem 8 000 Kč a ze mzdy mu zůstane 13 000 Kč. K tomu předložil potvrzení svého zaměstnavatele o výši příjmu. Účastníci si ve smlouvě domluvili výši úvěru na 47 000 Kč, který měl být splácen v 48 měsíčních splátkách po 4 080 Kč splatných k 17. dni daného měsíce při efektivní úrokové sazbě 166,42 % ročně. Celkově mělo být zaplaceno 195 840 Kč. K tomu se strany dohodly na tom, že žalobkyně bude žalovanému po zaplacení každých 24 splátek poskytovat dalších 21 542 Kč splatných ve 24 měsíčních splátkách po 4 080 Kč, čímž mělo dojít k prodloužení doby trvání úvěru a to automaticky bez další žádosti žalovaného. Součástí ujednání bylo i to, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru až do doby jejího úplného zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru si strany ujednaly právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % z dlužné splátky při jeho prodlení delším 15 dnů a smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky při prodlení žalovaného s jejím zaplacením delším 30 dnů a to nad rámec předchozí smluvní pokuty, při prodlení delším 60 dnů s hrazením úvěru mělo automaticky dojít k zesplatnění úvěru a v tom případě se veškeré dosud nezaplacené původní splátky úvěru včetně běžného úroku úvěru měly stát součástí tzv. nové jistiny úvěru, již by byl žalovaný povinen zaplatit následující den po zesplatnění úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením nové jistiny úvěru delším 10 dní si strany v neprospěch žalovaného sjednaly smluvní pokutu ve výši 25 % z nové jistiny úvěru a vedle toho též povinnost platit smluvní pokutu ve výši 0,25 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s jeho úhradou až do jeho úplného zaplacení. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 19. 6. 2015 částku 47 000 Kč, dne 17. 2. 2016 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných splátek, dne 20. 3. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dlužného úvěru a vyčíslila novou jistinu úvěru. Dne 29. 9. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Žalovaný zaplatil žalobkyni na pohledávku celkem 25 348,97 Kč. 6. Účastníci též uzavřeli druhou smlouvu o úvěru, v níž projevili vůli zavázat se na straně žalobkyně poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. I ve druhém případě žalovaný vyplnil návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Žalobkyně mu odevzdala předsmluvní formulář s tím, že návrh žalovaného žalobkyně akceptovala 13. 11. 2015. I v tomto případě si žalobkyně opatřila výpis záznamů z registru SOLUS. Žalovaný vyplnil dotazník, v němž uvedl, že jeho pravidelný čistý měsíční příjem dosahuje 30 000 Kč a jeho výdaje celkem 11 880 Kč s tím, že mu zůstává 18 120 Kč. K tomu jí předložil pracovní smlouvu, výplatní lístky za srpen a září 2015, výpisy z účtu za stejné měsíce. Podle této smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl žalovaný vrátit v 24 měsíčních splátkách po 787 Kč s úrokem ve výši 98,20 % ročně. Celkově mělo být zaplaceno 18 880 Kč, nicméně to pouze za předpokladu, že by žalovanému nebyl poskytnut revolving, který je v této smlouvě rovněž sjednán po zaplacení 12 splátek ve výši 7 225 Kč splatných v 18 splátkách po 787 Kč s úrokem v sazbě 72,94 % ročně. Ve zbytku jsou smluvní ujednání totožná jako v prvním případě. Žalobkyně poskytla dne 13. 11. 2015 žalovanému částku 10 000 Kč, dne 17. 2. 2016 upozornila žalovaného na dlužné splátky, dne 20. 3. 2016 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení celého úvěru po jeho zesplatnění, dne 29. 9. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě žalované pohledávky a upozornila ho, že nebude-li uhrazeno dobrovolně, obrátí se na soud se žalobou. Žalovaný zaplatil žalobkyni na tuto pohledávku celkem 787 Kč. 7. Pokud jde