17 C 288/2020-23 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 777 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku z titulu uzavřené pojistné smlouvy, jež odpovídá dlužnému pojistnému za období od 1. 5. 2019 do 6. 9. 2019, kdy smlouva zanikla pro neplacení pojistného ze strany žalovaného, a poplatku 1 200 Kč jako nákladům spojený, s uplatněním pohledávky v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož jde o vzájemný závazek mezi podnikateli. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Strany uzavřely pojistnou smlouvu o pojištění podnikání TopGEN, v níž si sjednaly roční pojistné 10 561 Kč splatné pololetně po 5 439 Kč s počátkem pojištění od 1. 5. 2019, Na této pojistné smlouvě vznikl za dobu trvání pojištění od 1. 5. 2019 do 6. 9. 2019 nedoplatek ve výši 3 777 Kč. Žalobkyně oznámila žalovanému zánik pojištění z důvodu neplacení pojistného ke dni 6. 9. 2019 a vyzvala ho, aby dlužné pojistné zaplatil. Žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně marně vyzván předžalobní upomínkou opětovně k úhradě dlužné částky. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), v níž se žalovaný zavázal hradit pojistné. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, pojistné neuhradil, čímž mu vznikl dluh v celkové výši 3 777 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto má žalobkyně právo i na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a spolu s paušální náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 zmíněného nařízení vlády. Žalovanému byla určena obecná třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkonu právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, celkem 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.