30 C 314/2020-33 — Okresní soud Plzeň-město

1.) Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 24. 7. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací ze dne 2. 1. 2018 [číslo] se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny, když v daném případě se jednalo o SMS platby – různé/SMS platba – hlasování/SMS platba – pro dospělé, dále audio text platba, dárcovská SMS a M – Peněženka. Nedílnou součástí shora uvedené smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný porušil své povinnosti, když přestal za poskytnuté služby třetích stran hradit vyúčtované ceny, když konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] spatné dne 12. 4. 2018 v částce 269,85 Kč, [číslo] splatné dne 13. 5. 2048 v částce 249,85 Kč, [číslo] splatné dne 12. 6. 2018 v částce 249,85 Kč, [číslo] splatné dne 13. 7. 2018 v částce 249,85 Kč a [číslo] splatné dne 12. 8. 2018 v částce 3 250 Kč. Celková dlužná částka tak činí 4 629,20 Kč. Žalovaný i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradil. 2.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. 3.) Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, když soud vycházel z objednávky služeb, účastnické smlouvy [číslo] všeobecných obchodních podmínek, vyúčtování dlužných částek a výzvy s dokladem odeslání. 4.) Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, když v daném případě se jedná o inominátní smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 a n. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, která se svým obsahem nejvíce blíží ustanovení o smlouvě kupní. Pravomoc soudu je v tomto případě dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č. j. Konf 56/2010-12, který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb o elektronických komunikacích a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž za službu, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. S ohledem na skutečnost, že žalovaný porušil povinnost vyplývající shora uvedené smlouvy, a to uhradit služby poskytnuté třetími osobami prostřednictvím komunikační sítě žalobkyně, když tato povinnost byla sjednána i ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému celkovou dlužnou pohledávku ve výši 4 269,20 Kč zaplatit. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5.) Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč), dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 179 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6.) Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále doplňuje, že dospěl k závěru, že nařízení o těchto žalobách obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případu, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „ obdobným věcem“. V daném případě se nejedná o takovouto výjimku, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat.