11 C 156/2021-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 17. 8. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 36 607,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 9. 6. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 8 917 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a nákladů za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč. To vše se zavázala uhradit formou pravidelných týdenních splátek po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 3. 8. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 15. 6. 2017. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině 8 420 Kč a na dlužném poplatku částku 9 499,99 Kč. Dne 4. 5. 2017 právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 17 333 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 4 940 Kč a nákladů za administrativní činnost ve výši 8 816 Kč. To vše se zavázala uhradit formou pravidelných týdenních splátek po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 28. 6. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 24. 5. 2017. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině 14 479,43 Kč a na dlužném poplatku částku 16 436,90 Kč. Dále právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 6. 1. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 17 629 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 186 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 780 Kč a nákladů za administrativní činnost ve výši 7 663 Kč. To vše se zavázala uhradit formou pravidelných měsíčních splátek po 2 313 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 6. 7. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 9. 6. 2017. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině 15 708,22 Kč a na dlužném poplatku částku 17 470,76 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo s účinností ke dni 5. 1. 2021 k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byla žalovaná písemně informována. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobce ani žalovaná neměli námitek proti postupu soudu dle § 115a o.s.ř., a soud proto věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listin. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná a původní věřitel [anonymizována dvě slova] uzavřeli dne 9. 6. 2017 smlouvu o zápůjčce částky 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala za tuto zápůjčku zaplatit poplatek v celkové výši 8 917 Kč sestávající z úroku ve výši 1 789 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč. Celkovou částku 18 917 Kč se žalovaná zavázala uhradit formou pravidelných 60 týdenních splátek po 316 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dne 4. 5. 2017, předmětem zápůjčky byla částka 20 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s ní zaplatit poplatek ve výši 17 333 Kč sestávající z částky 3 577 Kč za úrok, 4 940 Kč jakožto poplatek za zpracování a doručení a částky 8 816 Kč jako poplatek za administrativní činnost. Celkovou částku 37 333 Kč se žalovaná zavázala uhradit formou pravidelných 60 týdenních splátek po 623 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dne 6. 1. 2017, předmětem zápůjčky byla částka 24 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s ní zaplatit poplatek ve výši 17 629 Kč sestávající z částky 4 186 Kč za úrok, 5 780 Kč jakožto poplatek za zpracování a doručení a částky 7 6636 Kč jako poplatek za administrativní činnost. Celkovou částku 41 629 Kč se žalovaná zavázala uhradit formou pravidelných 18 měsíčních splátek po 2 313 Kč. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na straně 2 Smlouvy o zápůjčce byla v případě sjednání úhrady formou 60 splátek sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně a v případě úhrady formou 18 splátek úroková sazba 21 % ročně. Na straně 1 Smlouvy pak byla uvedena sazba RPSN pro případ sjednání zápůjčky v 60 splátkách ve výši 241,97 % a 231,71 %, v případě sjednání zápůjčky v 18 splátkách ve výši 114,66 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobci, o čemž byla žalovaná informována. Z tvrzení žalobce má soud za zjištěné, že žalovaná na předmětné smlouvy uhradila celkem částku 26 486 Kč. Bylo na žalované, aby případně prokázala opak, ale nestalo se tak. Obvyklá RPSN dle Databáze časových řad ARAD publikovaných Českou národní bankou činila u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době uzavření předmětných smluv přibližně 10%. 4. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na předmětné smlouvy o zápůjčce je nutno pohlížet jako na absolutně neplatné. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši celkem 54 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 43 879 Kč. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvách o zápůjčce rozdělen na tři části, a to na úrok, poplatek za zpracování a doručení a poplatek za administrativní činnost, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobce je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů, a dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění jednoho poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobce. Z pohledu soudu se jedná o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 43 879 Kč nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku poskytovatele zápůjčky, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchod. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích a s ohledem na jeho výši se jedná dle § 588 občanského zákoníku o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro kterou by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017. 5. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobce právo na vrácení půjčené jistiny snížené o již uhrazené platby. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku,