12 C 132/2021-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou následující smlouvu. 2. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši [částka] (s žalobkyní udávanou úrokovou sazbou 18,87 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila toliko [částka], poslední platby byla ke dni [datum]. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku [částka]. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: uhrazení dlužné jistiny ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 18,87 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 18,87 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po té, co byla zástupcem žalobkyně vyzvána k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaná uzavřela v daném případě smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala zaplatit v 60, a to spolu dodatkovými poplatky a službami. Celá pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dle podacího lístku však zmíněný dopis byl podán na poštu dne [datum]. V dopise byla vyznačena 10 denní lhůta k plnění. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Soud však dospěl k závěru, že smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů. 8. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako„ poplatek“,„ celkové náklady“ nebo„ doplňkové služby“ soud dospěl k závěru, že toto nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 228, 66 %. Přepočet úroků činí u této smlouvy cca 72 % ročně. V zásadě daná skutečnost je uvedená i v samotné smlouvě, a to při součtu sazby úroků 32,15 % a sazby odměny 40 %, tj. 72,15 %. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy neplatná. 9. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaná bezdůvodně neobohatila tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijala finanční prostředky, které jí nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná dosud žalobkyni, resp. právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku [částka], soud tak přiznal rozdíl mezi částkou [částka] a právě zaplacenou částkou [částka], tedy [částka]. Ve zbývající části nároku žalobu zamítl. 10. Soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení v požadované výši (tj. 8,25%), avšak omezil jej až okamžikem výzvy předchůdce žalobkyně, kterou bylo žalované oznámeno postoupení. V tento okamžik byla žalovaná poprvé vyzvána k úhradě. Jak bylo výše uvedeno, dopis s výzvou byl reálně odeslán [datum]. Soud předpokládá řádné doručení ve 3 denní lhůtě, po které následovala 10 denní lhůta pro zaplacení. Soud tak přiznal úroky až ode dne [datum]. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 46,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,33 % a úspěchu žalované v rozsahu 26,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].