12 C 53/2021-33 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným následující smlouvu. 2. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši [částka] (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku [částka] a na dlužném poplatku [částka]. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku [částka]. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 29,00% ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně a z jejích žalobních tvrzení. 5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“. Celá pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dle podacího lístku byl však dopis reálně odeslán dne [datum]. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů. 8. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako„ poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 236,25 %. Přepočet úroků činí cca 78,9 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná. 9. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek [částka]. Dále sice žalobkyně uvádí, že žalovaný zaplatil toliko [částka], avšak soud má za to, že je nutné odečíst hodnotu pohledávky, tak jak ji vyčíslila žalobkyně v žalobě k [datum] s tím, co bylo smluvně ujednáno, tj. od částky [částka] jako jistiny a částky [částka]. Tabulka umoření předložená žalobkyní je v tomto směru nepřehledná a nemůže být z ní vyvozen žádný závěr o skutečných platbách žalovaného. Je přitom logické a nejedná se o pouhou úvahu soudu, když hodnota pohledávky vyčíslená k určitému dni představuje rozdíl mezi sjednanou výší a tím, co zbývalo min. k takovému datu uhradit. Soud tedy dospěl k závěru, že celkem žalovaný uhradil [částka] a takovou částku pak soud započetl na bezdůvodné obohacení představující jistinu [částka]. Žalovanému tak zbývá vrátit částku 7 700, [částka]. V tomto rozsahu žalobě vyhověl, ve zbývající části pak žalobu zamítl. 10. Co se týče stanovení úroků z prodlení, soud vycházel u určení, tak jak je požadovala žalobkyně, avšak omezil jejich dobu až doručením oznámením o postoupení pohledávky, kdy toto bylo reálně odesláno [datum]. Při předpokládaném standardním doručení 3 dní se oznámení dostalo do dispozice žalovaného ke dni [datum]. Ve výzvě byla určena 10 denní doba k uhrazení, následně tedy nastalo prodlení. V daném případě toto byla první výzva žalobkyně, resp. právního předchůdce obsahující výzvu k vracení částky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, byť žalovaný byl v řízení ve větší míře úspěšný. Žalovaný však zůstal pasívní a nijak netvrdil ani neprokázal, že by mu vznikly účelně vynaložené náklady v souvislosti s řízením.