12 C 73/2021-37 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným následující smlouvu. 2. Dne [datum] byla uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka], jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši [částka] (s úrokovou sazbou 29,00 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] (vše označeno jako„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku [částka] a na dlužném poplatku [částka]. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupní smlouvou dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku [částka]. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 29,00% ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu zaplacení předžalobní upomínkou. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když požádal o stanovení splátek. Žalobkyně se k takovému podání žalovaného vyjádřila tak, že navrhuje vydání rozsudku pro uznání. 4. Soud o návrhu žalobkyně rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým návrh žalobkyně na vydání rozsudku na uznání zamítl. Usnesení nabylo právní moci ke dni [datum]. 5. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 6. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal zaplatit v 45 týdenních splátkách, a to spolu s částkou označenou souborně jako„ poplatek“. Celá pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dle podacího lístku byl však dopis reálně odeslán dne [datum]. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Soud však dospěl k závěru, že tato smlouva není platná, a to z níže uvedených důvodů. 9. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu označenou ve smlouvě vždy jako„ poplatek“, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě označený„ poplatek“ nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroků však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost takto vysokého úroku lze dovodit i z výše RPSN, která byla pro tyto půjčky vyjádřena ve výši 312,54 %. Přepočet úroků činí cca 88 % ročně. Soud je tedy toho názoru, že smlouva byla sjednána nemravně a je tedy z tohoto důvodu neplatná. 10. Soud tak věc posuzoval z hlediska, zda se žalovaný bezdůvodně neobohatil tím, že na základě neplatné smlouvy o zápůjčce přijal finanční prostředky, které mu nenáleží. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vyplývá, že ke dni [datum] žalovaný provedl poslední platbu. Ke dni [datum] pak právní předchůdce provedl vyčíslení dluhu, když na dlužné jistině zůstal žalovaný dlužit částku [částka] a na poplatku částku [částka]. Tabulka umoření předložená žalobkyní je v tomto směru nepřehledná a nemůže být z ní vyvozen žádný závěr o skutečných platbách žalovaného. Je přitom logické a nejedná se o pouhou úvahu soudu, když hodnota pohledávky vyčíslená k určitému dni představuje rozdíl mezi sjednanou výší a tím, co zbývalo min. k takovému datu uhradit. Soud tedy dospěl k závěru, že celkem žalovaný uhradil [částka] a takovou částku pak soud započetl na bezdůvodné obohacení představující jistinu [částka]. Žalovanému tak zbývá vrátit částku [částka]. V tomto rozsahu žalobě vyhověl, ve zbývající části pak žalobu zamítl. 11. Soud poukazuje na to, že žalobkyně se nijak neodvolala proti výše uvedenému usnesení, kterým byl její návrh na vydání rozsudku pro zmeškání zamítnut, a to při užití stejné právní argumentace. 12. Co se týče stanovení úroků z prodlení, soud vycházel u určení, tak jak je požadovala žalobkyně, avšak omezil jejich dobu až doručením oznámením o postoupení pohledávky, kdy toto bylo reálně odesláno [datum]. Při předpokládaném standardním doručení 3 dní se oznámení dostalo do dispozice žalovaného ke dni [datum]. Ve výzvě byla určena 10 denní doba k uhrazení, následně tedy nastalo prodlení. V daném případě toto byla první výzva žalobkyně, resp. právního předchůdce obsahující výzvu k vracení částky. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť úspěch a neúspěch v dané věci byl cca v poměru 50 % ku 50 %.