14 C 210/2021-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], žalobkyně uplatnila postoupenou pohledávku v částce [částka] s úrokem z prodlení z titulu nesplaceného úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela s původním věřitelem, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], čerpaný převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], který měl být s nulovým poplatkem splacen ve lhůtě do [datum]. Žalovaný ovšem poskytnuté prostředky nesplatil a nadále dluží [částka] Smlouva byla uzavřena tak, že na webových stránkách původního věřitele [webová adresa] se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, zřídil si uživatelský účet, zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a následně akceptoval návrh smlouvy o úvěru. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a z předložených listinných důkazů zjistil, pokud jde o tvrzení obsažená v žalobě, že původní věřitel postoupil svou pohledávku žalobkyni, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a žalovaný byl upomínán o zaplacení. Dále bylo zjištěno, že původní věřitel odeslal na shora uvedený účet částku [částka]. Ostatní tvrzené skutečnosti nebyly zjištěny. Z předložených listin není zřejmé, zda mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva a jakého obsahu, zjištěno bylo pouze to, že žalovaný patrně poskytl původnímu věřiteli své osobní údaje a původní věřitel vyhotovil formulář smlouvy, ovšem není zřejmé, zda a jakým způsobem ji žalovaný akceptoval. Vůbec není zřejmé, zda a jak původní věřitel splnil svou povinnost dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudit (a prověřit) úvěruschopnost žadatele o úvěr. V daném případě tak není zjištěno, zda byla mezi původními účastníky uzavřena smlouva, je ovšem zřejmé, že původní věřitel poukázal na účet žalovaného částku [částka], kterou žalovaný nesplatil a o uvedenou částku se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku, a je povinen částku takto získaného plnění vrátit. Protože se žalovaný dostal do prodlení, podle ust. § 1970 občanského zákoníku je dále povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v sazbě dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. § 1879 občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl, byť z jiného právního důvodu, a k plnění určil běžnou lhůtu dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 4. Protože byla žalobkyně ve věci úspěšná, podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně tvoří soudní poplatek [částka], odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (dva hlavní úkony právní služby po [částka] za převzetí zastoupení a podání žaloby a jeden vedlejší úkon právní služby po [částka] za jednoduchou výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve výši [částka] (tři úkony po [částka]). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty.