17 C 109/2021-41 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I., respektive ve výroku II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit částku v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný nehradil ale sjednané splátky řádně a včas, celkem zaplatil jen [částka]. Po započtení uhrazené částky částečně na úrok ([částka]) a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ([částka]) tak dlužil na jistině [částka], na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy částku [částka], na poplatku za administrativní činnost částku [částka] a na poplatku za hotovostní inkaso [částka]. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dále žalobkyně požadovala úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení. Po započtení uhrazené částky tak žalovaný dluží částku [částka], sestávající z dlužné jistiny v částce [částka] a dlužných úhrad za služby ve výši [částka], na kapitalizovaném úroku částku [částka], na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení [částka] a dále úrok výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, listiny mu byly doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel. V souladu s § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud rozhodl bez jednání. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které byla poskytnuta žalovanému v hotovosti částka [částka], kterou se zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Strany si ve smluvních podmínkách dohodly úrokovou sazbu ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Podle statistických údajů [obec] národní banky dostupných na [webová adresa] v únoru 2016 průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let činily průměrně 11,25 % ročně. Z žalobkyní předložené tabulky vyplývá, že žalovaný uhradil ve 4 splátkách celkem [částka]. Tato byla započtena na úrok ve výši [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], což odpovídá reálně provedeným inkasům. 4. Soud po právním zhodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku [částka], která představuje dlužnou jistinu, úrok ve výši [částka] (po započtení částky [částka]), administrativní poplatek [částka], a dále pokud jde o smluvený úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně platně smlouvu o úvěru v souladu s § 2395 a násl. OZ, nicméně žalovaný porušil podmínky smlouvy a přestal pravidelné splátky hradit. Žalovaný tak nesplnil svou smluvní povinnost vrátit v dohodnutých termínech poskytnuté peníze, pročež soud žalobě vyhověl v části odpovídající dlužné jistině spolu se sjednaným poplatkem za administrativní činnost, smluveným úrokem a zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 5. Účastníci si dohodli poplatek za službu inkasa 58 splátek ve výši [částka]. Při realizaci 4 splátek činí tento poplatek za realizovaná inkasa [částka], které si žalobkyně započetla z úhrady [částka] (zvávajících 1 386,20 bylo započteno na úrok). Náklady na osobní inkaso považuje soud za tak zásadní položku, kterou zjevně nelze saturovat ze sjednaného úroku. Je podstatné poukázat na skutečnost, že se žalobkyně domáhá zaplacení poplatků za nerealizovaná inkasa. Byť ujednání o hotovostním inkasu soud shledal platným, tak výkon práva, kdy se žalobkyně domáhá zaplacení dluhu za inkasní službu, k níž však ve skutečnosti nedošlo, lze považovat za zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 OZ, které nepožívá právní ochrany. Soud proto ve výroku II. zamítl žalobu o zaplacení částky odpovídající výši poplatku za nerealizované inkaso. Jestliže se strany dohodly na poplatku [částka] za 58 inkas, což představuje přibližně [částka] za 1 inkaso, zamítl soud nárok odpovídající za provedení 54 inkas ve výši [částka] Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. Protože byla žalobkyně ve věci převážně úspěšná, podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrném rozsahu 75,5 % jejich výše, kdy do celkového úspěchu v částce [částka] soud započetl také úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí (tj. částku [částka]) a kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozhodnutí (tj. částku [částka]). 7. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni [datum], lze považovat za zvláštní okolnost, jež odůvodňuje užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta. Náklady řízení tvoří soudní poplatek [částka], odměna za zastoupení advokátem podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši [částka] (tři úkony právní služby po [částka] za převzetí zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění) a náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši [částka] (tři úkony po [částka]). Podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta zvyšuje o 21% daň z přidané hodnoty. Náklady činí celkem [částka] a poměrné náhradě v rozsahu 75,5 % odpovídá částka [částka]. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.