17 C 244/2021-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 620 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 3. 10. 2020 do 11. 6. 2021 ve výši 320 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu s počátkem pojištění ke dni 2. 12. 2019 a strany si sjednaly měsíční pojistné ve výši 997 Kč. Pro neplacení pojistného pojištění ke dni 2. 10. 2020 zaniklo. Za dobu od 2. 5. 2020 do 2. 10. 2020, kdy pojištění zaniklo, dluží žalovaný na pojistném 4 970 Kč, a dále dluží poplatek za upomínku na dlužné pojistné po zániku 300 Kč a poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy 350 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o.s.ř. nebylo třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jelikož věc bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, přičemž účastníci řízení na výzvu soudu nevyjádřili svůj nesouhlas s tímto postupem, čímž se jejich souhlas podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. 3. Z listinných důkazů soud zjistil, že strany uzavřely pojistnou smlouvu dne 1. 12. 2019, v níž si strany sjednaly pojistné ve výši 997 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byl i sazebník poplatků, podle něhož činí poplatek za předčasné ukončení smlouvy 350 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění 300 Kč. Dluh žalovaného na pojistném za žalované období činí 4 970 Kč a na poplatcích 650 Kč. 4. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v níž se žalovaný zavázal hradit pojistné a dále se zavázal hradit smluvené poplatky, které podle svého obsahu jsou smluvní pokutou sjednanou platně dle § 2048 občanského zákoníku. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, pojistné ani smluvený poplatek neuhradil, čímž mu vznikl dluh v celkové výši 5 620 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, a proto má žalobkyně právo i na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému byla určena obecná třídenní lhůta k plnění podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení v plné výši, jelikož byla ve věci zcela úspěšná. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb., která upravovala paušální odměnu advokátů, byla nálezem Ústavního soudu ke dni 7. 5. 2013, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení jsou tak tvořeny odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za 3 zmíněné úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z obou zmíněných částek a zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.