18 C 153/2021-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 2. 2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 325 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela dne 1. 11. 2019 s žalovaným smlouvu o revolvingovém, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut k čerpání úvěrový limit do výše 80 000 Kč s tím, že uvedená smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Smluvní strany se dále ve smlouvě dohodly na úročení úvěru úrokovou sazbou podle sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činila 8,5 % měsíčně. RPSN činila 262,91% ročně. Dále se smluvní strany dohodly, že žalovaný zaplatí poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5% z částky každého čerpání úvěru, úrok i poplatek za čerpání přitom bude splácen spolu s jistinou úvěru. Dále si strany dohodly povinnost žalovaného v případě prodlení splnění jeho povinností náhradu účelně vynaložených nákladů, a to částkou 250 Kč na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky a povinnost hradit zákonné úroky z prodlení dle přísl. předpisů, dále pak smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Žalovaný na základě uvedené smlouvy čerpal postupně násl. částky: 28.7.2016 částku 8000 Kč, dne 20.9.2016 částku 1200 Kč, dne 27. 1. 2019 částku 1600 Kč, dne 20. 2. 2017 částku 800 Kč a dne 1.11.2019 částku 8000 Kč. Svou povinnost uvedené částky vracet nicméně řádně a včas nesplnil. Touto žalobou se přitom žalobkyně, jako právní nástupce původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2019 domáhá úhrady celkem částky 12325 Kč, která představuje zůstatek po poslední platbě ve výši 150 Kč, výběr žalovaného ze dne 1. 11. 2019 částkou 8000 Kč, poplatek za výběr částkou 1000 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů 2x 250 Kč a úroky za období čerpání částkou 2673,88 Kč. Uvedená částka nebyla žalovaným žalobkyni přes písemnou výzvu uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to úvěrové smlouvy, obchodních podmínek uvedené smlouvy, platební bilance smlouvy, potvrzení o provedené platbě, fotokopie OP žalovaného, předžalobní výzvy, oznámení o postoupení pohledávky, poštovního podacího lístku, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] a žalovaným byla platně sjednána smlouva o revolvingovém úvěru, svým obsahem smlouva spotřebitelská o úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěrový rámec do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr, a to včetně poplatků za sjednání úvěru, smluvního úroku a smluvní pokuty, a to vždy v závislosti na aktuálně načerpané částce úvěru. Žalovaný tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, i nárok na úhradu smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 325 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.