18 C 265/2020-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], smlouvu o zápůjčce, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku [částka], do [datum]. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Dne [datum] původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila [částka], když tato částka se sestává z neuhrazené jistiny. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni přes upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za zjištěné skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly i obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem [částka] do [datum], částku [částka] žalovaný převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil vlastnoručním podpisem. (Smlouva o zápůjčce ze dne [datum], [ulice] podmínky). Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně tedy byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný svůj závazek poskytnutou částku splácet porušil, zapůjčenou částku ve lhůtě splatnost neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyně Smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 občanského zákoníku v platném znění (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]), což bylo žalovanému oznámeno (Oznámení o postoupení pohledávky). Zástupce žalobkyně vyhotovil a žalovanému odeslal předžalobní výzvu (Výzva k plnění, poštovní podací arch). [příjmení] další důkazy nebyly v řízení navrhovány, žalovaný zůstal v řízení zcela nečinný a neuváděl žádné skutečnosti ani důkazy na svoji obranu. 5. Dle § 2395 NOZ, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 NOZ, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 1895 odst. 1 NOZ, nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo ujednáno něco jiného. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, přičemž po právní stránce hodnotí soud tento závazkový vztah jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. NOZ. Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobkyně jako důvodný. Žalovaný nesplnil povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky, ačkoliv tato povinnost vyplývá ze smluvně převzatého závazku a ust. § 2395 a § 2399 NOZ. Protože žalovaný nesplatil poskytnutý úvěr, v důsledku čehož se ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni, vedle práva na zaplacení dlužné částky rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 NOZ. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni předmětnou částku včetně jejího příslušenství ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.