24 C 177/2021-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu ke službě„ [anonymizována dvě slova]“, na základě které žalobkyně žalované poskytovala možnost nákupu zboží ve vybraných e-shopech s platbou až po jeho vyzkoušení. Žalobkyně se totiž na základě uzavřené rámcové smlouvy o postoupení pohledávek s vybranými e-shopy zavazuje uhradit kupní cenu zboží e-shopům za zákazníka s tím, že pokud zákazník od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dní od doručení zboží neodstoupí, zavazuje se zákazník zaplatit žalobkyni kupní cenu zboží spolu s případným poplatkem za prodloužení splatnosti a poplatkem z prodlení. Na základě této smlouvy byla žalovanému zřízena služba„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ s limitem odložených plateb až [částka]. Žalovaný využil služby v celkové výši [částka]. Žalovaný však svým povinnostem řádně nedostál a za zakoupené zboží dosud nezaplatil ničeho. Žalobkyně dále požadovala poplatek z prodlení hrazení vyúčtování v celkové výši [částka]. Na příslušenství vymáhaných pohledávek požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě postupoval soud dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, s tímto vyslovila svůj souhlas podáním ze dne [datum]. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Na základě těchto má soud za zjištěné následující skutečnosti. Dne [datum] uzavřeli účastníci tohoto řízení smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu„ [anonymizována dvě slova]“ a umožnit mu realizovat platby do určitého limitu za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu. Žalovaný se zavázal do 15. dne následujícího měsíce řádně hradit vyúčtování takto provedených nákupů, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání, pod sankcí zesplatnění vyúčtování a vzniku povinnosti zaplatit„ účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu“, jejichž výše je uvedena v obchodních podmínkách. Dne [datum] si žalovaný zakoupil zboží v e-shopu [webová adresa] v celkové ceně [částka] a dne [datum] si žalovaný objednal prostřednictvím obchodníka [webová adresa] občerstvení v celkové výši [částka] Tyto nákupy proběhly elektronickou cestou prostřednictvím e-shopů či obchodů, s nimiž měla žalobkyně uzavřeny smlouvy o poskytování služby„ [anonymizováno]“ a o postoupení pohledávky z titulu kupní ceny na žalobkyni, a byly zaplaceny službou„ [anonymizována dvě slova]“. Z vyúčtování za leden 2020 vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala poplatek z prodlení v celkové výši [částka]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne [datum] (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího archu) 5. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. 6. Podle § 1889 o. z. nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli. 7. Podle § 1936 odst. 2 o. z. kdo plní dluh jiného, aniž za dluh ručí a ani jinak dluh nezajistil, může na věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby mu postoupil svoji pohledávku. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný toliko zčásti. Na základě právního posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu„ [anonymizována dvě slova]“ a umožnit jí realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu. Žalovaný se zavázal řádně hradit vyúčtování takto provedených nákupů do 15. dne následujícího měsíce, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu příkazní ve smyslu § 2430 a násl. o. z., konkrétně pak jako smlouvu o převzetí plnění ve smyslu § 1889, věty druhé, o. z. Platby zboží a služeb provedené žalobkyní za žalovaného jsou plněními s výhradou subrogačního regresu ve smyslu § 1936 odst. 2 o. z. a z právního hlediska tedy nejde o plnění ceny zboží nebo služby, ale o plnění úplaty za postoupení pohledávky dodavatele vůči žalovanému z titulu ceny zboží nebo služby. 10. Soud má za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně o období, v němž žalovaný využil služby [anonymizováno] účet celkem ve dvou případech, přičemž tuto službu čerpal v celkové výši [částka] (viz. podrobně výše). Žalobkyně za něj tuto částku zaplatila a tím došlo k postoupení pohledávky z titulu ceny zboží na žalobkyni. Kupní ceny je tedy žalovaný podle § 2079 o. z. nyní povinen zaplatit žalobkyni. Jelikož žalovaný ničeho nezaplatil, je žaloba ohledně kupní ceny po právu, a proto jí soud vyhověl. V rozsahu nároku na zaplacení poplatku z prodlení v celkové výši [částka] soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť výše poplatku z prodlení nebyla sjednána ve vlastní spotřebitelské smlouvě, ale pouze odkazem na obchodní podmínky (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11). 11. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, soud žalobě vyhověl i co do zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni prodlení žalovaného, tj. ode dne [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 74,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,44 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,56 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 13. Lhůty k plnění jednotlivých povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byly stanoveny dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., jako běžné třídenní, neboť k jejich delšímu určení neshledal soud důvodu a toto nemělo oporu ani v provedeném dokazování.