25 C 258/2020-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 9 788 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě z této částky, částečně kapitalizovaném za období od 3. 11. 2019 do 22. 7. 2020 částkou 431,40 Kč a od 23. 7. 2020 do zaplacení z částky 6 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný žalobce prostřednictvím své klientské sekce, jež byla založena v informačním systému žalobce po úspěšné registraci žalovaného na internetových stránkách žalobce [anonymizováno], požádal o poskytnutí úvěru, jež žalobce schválil a došlo dne 21. 9. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru, k jejímuž uzavření došlo taktéž prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Veškerá smluvní ujednání mezi účastníky byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, přičemž v minulosti [právnická osoba]“ a„ [právnická osoba]“. Žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do 19. 10. 2019. Poté účastníci sjednali prodloužení doby splatnosti úvěru do 2. 11. 2019. Poplatek za poskytnutí úvěru za poslední období poskytnutí úvěru činil částku 2 210 Kč. Úvěrovanou částku žalobce žalovanému poskytl převodem na účet č. [bankovní účet] dne 21. 9. 2019. Žalovaný své povinnosti nedostál, poskytnuté finanční prostředky ani poplatek žalobci neuhradil. Vedle smluvního ujednání má žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny dluhu od 3. 11. 2019 do 22. 7. 2020, což vypočetl částkou 1 578 Kč. Dodal, že nárokuje smluvní pokutu vždy do výše jedné poloviny jistiny. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu jeho pobytu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel ČR. Vzhledem k tomu, že se účastníci k ústnímu jednání nedostavili, přičemž zástupkyně žalobce svoji neúčast omluvila a nežádala odročení tohoto jednání, žalovaný se neomluvil, soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti stran. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Žalobce předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] z níž je patrné, že ji měl uzavřít žalobce se žalovaným dne 21. 9. 2019. K této smlouvě byly připojeny pouze podpisy a razítko žalobce, nikoliv žalovaného. Předmětem této smlouvy mělo být poskytnutí jednorázového a bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 6 000 Kč, který měl úvěrující vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 211 Kč (při slevovém kódu s poplatkem ve výši 1 105 Kč) nejpozději do 28 dnů od poskytnutí úvěru. Úvěrující měl zaplatit celkovou částku 7 105 Kč, přičemž roční procentní sazba nákladů na úvěr byla vyčíslena 6162%. V článku IX. odst. 1 písm. a) bylo obsaženo ujednání o smluvní pokutě v případě prodlení úvěrovaného se splněním povinnosti, a to ve výši 0,1% z částky, s níž je v prodlení za každý den prodlení. Žalobce soudu dále předložil potvrzení o platbě, z něhož soud zjistil, že dne 21. 9. 2019 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 6 000 Kč. Soud si vyžádal zprávu od [právnická osoba], z níž vyplývá, že žalovaný byl v rozhodném období majitelem shora označeného účtu a na daný účet byla dne 21. 9. 2019 připsána částka 6 000 Kč. Žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dluhu prostřednictvím své právní zástupkyně (výzvy k úhradě dluhu ze dne 2. 11. 2020). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný jakoukoliv částku žalobci zaplatil. 4. Podle ustanovení § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 5. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bezprávního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je dán pouze z části. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že jím tvrzená písemně uzavřená smlouva o úvěru byla řádně a platně uzavřena, tak aby závazek platně dle shora citovaného ust. § 1723 odst. 1 NOZ vznikl. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru. K předložené smlouvě o úvěru nebyly připojeny podpisy žalovaného, nebylo tak možné ověřit, zda měl žalovaný vůli být touto smlouvou vázán, zda k ní v tomto znění přistoupil. Žalobce k prokázání této skutečnosti neoznačil žádné další důkazy, nařízeného ústního jednání, u něhož by mu bylo poskytnuto poučení, se nezúčastnil. Je třeba zdůraznit, že žalobce stíhá důkazní břemeno, v případě jeho neunesení nemůže být ve věci úspěšný. Soud má za to, že i uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku lze řádným způsobem prokázat, což se však v dané věci nestalo. Z provedeného dokazování soud má pouze za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému na jeho účet částku 6 000 Kč, jež hodnotí dle ust. § 2991 a násl. NOZ jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu. Tyto skutečnosti vyplývají především z potvrzení o platbě, z něhož je patrno, že došlo k převodu dané částky na účet, jehož majitelem byl žalovaný, což soud ověřil u [právnická osoba] Soud proto s přihlédnutím k ustanovení § 2991 odst. 1 NOZ uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6 000 Kč, o niž se bez spravedlivého důvodu obohatil (výrok I.). Žalobce má rovněž právo i na přiznání úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 NOZ ve spojení s prováděcím předpisem (§ 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.), neboť ani přes výzvu žalovaný nevydal, oč se bezdůvodně obohatil. Žalobce částečně kapitalizoval dané příslušenství za období od 3. 11. 2019 do 22. 7. 2020 částkou 431,40 Kč, což odpovídá úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 000 Kč za dané období a proto i v tomto směru žalobě soud vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku), neboť se žalobci nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru, dohodu o poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž ani případná ujednání o smluvní pokutě. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby úspěch žalobce spočíval v 63% (neúspěch 37%), proto má s přihlédnutím k ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 26% Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k plnění) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. tj. o částku 168 Kč. Celková výše účelně vynaložených nákladů řízení byla vypočtena částkou 1 368 Kč, 26% z této částky činí po zaokrouhlení částku 356 Kč, jež byla výrokem III. tohoto rozsudku žalobci přiznána. I tato uložená povinnost je splatná v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.