28 C 113/2021-53 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 11. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 21 844,08 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 17. 7. 2019 smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 464,11 Kč počínaje od 15. 8. 2019. Anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 18,70 % ročně. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne 17. 7. 2019 žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu s odst. 13 až 14 produktových podmínek žalobkyně, jež byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásila poskytnutý úvěr dopisem ze dne 19. 3. 2020 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku 19 514,08 Kč, dále smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 1 561,01 Kč, smluvní poplatky ve výši 230 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 100 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 25. 9. 2020 ve výši 616,52 Kč a 10 % zákonný úrok z prodlení z částky 21 075,09 Kč jdoucím od 26. 9. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky, avšak nezaplatil ničeho. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 2. 2021 č. j. 20 C 22/2021 – 19 byla věc postoupena soudu zdejšímu jako soudu místně příslušnému. Usnesení nabylo právní moci dne 31. 3. 2021. 3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení s tím, že žalovaný na jistinu poskytnutého úvěru ve výši 20 000 Kč uhradil celkem částku 485,92 Kč. K dluhu na poplatcích ve výši 2 330 Kč uvedl, že se jedná o poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč a poplatek za upomínky ve výši 600 Kč, kdy byly zasílány tři upomínky, t. j. ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně uvedla, že v žalobě tyto poplatky označila jako smluvní pokutu, když veškeré smluvní poplatky byly účtované na základě Sazebníku poplatků. Žalobkyně dále uvedla, že žádá poplatek za pojištění a to ve výši 46 Kč za pět měsíců, opět s poukazem na znění smlouvy o úvěru, podmínek úvěru týkajících se úhrady pojištění. K zákonnému úroku z prodlení ve výši 616,52 Kč uvedla, že se jedná o úrok kapitalizovaný za období od 6. 12. 2019 do 25. 9. 2020. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný po celou dobu uhradil částku v celkové výši 1 530,33 Kč, z toho bylo započteno na jistinu 485,92 Kč, na smluvní úrok částka 906,41 Kč a na poplatky částka 138 Kč. 4. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 5. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena dne 17. 7. 2019 smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 72 měsíčních splátkách ve výši 464,11 Kč počínaje od 15. 8. 2019. Úrok byl úročen sazbou 18,70 %, RPSN byla sjednána ve výši 23,67 % Součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 10. 2017, přičemž podle článku 31 písm. d) a 32 písm. a) je žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr svým rozhodnutím za ihned splatný pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky žalobkyně. Výpisem z úvěrového účtu bylo zjištěno, že téhož dne byla na účet žalovaného poslána částka 20 000 Kč. Pohyb na úvěrovém účtu žalovaného pak osvědčuje provedené úhrady a výši nedoplatků. Žalovaný byl vyzýván k uhrazení dlužných částek. Dopisem ze dne 21. 3. 2020 byl žalovaný informován, že došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, a to včetně předžalobní upomínky. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Soud má za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná úvěrová smlouva dle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku. Tato smlouva splňuje veškerá náležitosti, které splatnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník, taktéž splňuje náležitosti z požadované zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že předmětný úvěr žalovanému poskytla, stejně tak soud vzal za prokázané, že žalovaný úvěr řádně a včas nehradil, když uhradil toliko částku 1 530,33 Kč. Žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval opak. Strany si taktéž ve smlouvě sjednaly pojištění úvěru, které byl žalovaný rovněž povinen hradit žalobkyni. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když tím, že žalovaný neplnil, dostal se do prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 326 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobce opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. 11. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 o.s.ř.