28 C 295/2020-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 15. 7. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 7 860,52 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 17. 2. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázal taktéž uhradit částku 4 640 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 832 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2 009 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 237 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 12. 2017. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, když ke dni postoupení pohledávky uhradil celkem částku 2 280 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2018 byla pohledávka postoupena žalobci (smlouva ze dne 14. 6. 2018), o čemž byl žalovaný písemně informován. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené mu do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě, když bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak (smlouva o zápůjčce včetně smluvních podmínek, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, výzvy k úhradě). 5. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu o zápůjčce je nutno pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, když žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 6 000 Kč dále hradit celkem poplatek ve výši 4 644 Kč, a to vedle sjednaného úroku. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvě o zápůjčce rozdělen na více částí, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, současně však je třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 4 640 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Dle § 588 občanského zákoníkuse tak jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V souvislosti s tímto soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze kterého lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok sazby, která by nepřevyšovala trojnásobek úroku obvykle poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v únoru 2017 činila 9,55 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně podotýká, že v daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Navíc se jednalo o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou (taktéž závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017). 6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté částky s přihlédnutím, když k uhrazeným platbám, kdy z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, kdy dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný tak s poskytnutím peněžité hotovosti se obohatil o částku 3 720 Kč, když poskytnutí zápůjčka činila 6 000 Kč a po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil celkem částku 2 280 Kč. Tím, že žalovaný řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení, pak soud shledal taktéž důvodným požadavek žalobce co do zákonného úroku z prodlení, avšak s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků, na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.6.2018, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne 13.7.2018. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 18.7.2018 a 10 dne měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 28.7.2018. Jelikož tak neučinil, dostal se od 29.7.2018 do prodlení splněním svého závazku. 7. Co do zbytku soudu nezbylo než žalobu zamítnout. 8. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná (je nutno přihlédnout taktéž k požadovanému příslušenství) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by žalované nějaké náklady vznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.