30 C 226/2021-51 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 31. 5. 2021 ve znění jeho pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit jí částku 15 552 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 22. 8. 2017 smlouvu o úvěru. Úvěr byl poskytnut ve výši 10 000 Kč se splatností do 24. 10. 2017. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky www.crediton.cz, kde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaná tyto údaje potvrdila tak, že zaslala původnímu věřiteli fotokopii občanského průkazu a řidičského průkazu. Původní věřitel ověřil, zda výše zmíněné údaje souhlasí s uvedenými údaji v žádosti o úvěr a ověřil tím tedy totožnost žalované. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poslala žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, a to lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CE, [příjmení], NRKI, BRKI a dále pak i doložením příjmů a výdajů ze strany žalované, jí byl zaslán v rámci webového rozhraní návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná tento návrh akceptovala, právní předchůdce žalobkyně vyplatil úvěr dne 22. 8. 2017 na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr nevrátila, nezdařilo se jí ani telefonicky zkontaktovat. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky, včetně výzvy k úhradě bylo žalované odesláno dne 2. 2. 2021. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny 10 000 Kč, z poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 2 664 Kč a poplatků za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 888 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa trvalého pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel, a to vhozením do schránky. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o. s. ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně souhlas vyslovila již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalované byl společností [právnická osoba] poskytnut úvěr 10 000 Kč vyplacením na její bankovní účet č. [bankovní účet] dne 22. 8. 2017, když ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne 25. 8. 2021 má soud za prokázané, že majitelem účtu je žalovaná. 5. Z obsahu smlouvy se podává, že úvěr je poskytován bez dalších poplatků na dobu 90 dnů. Úroková sazba byla sjednána 0 %, stejně tak poplatek za úvěr. Žalovaná měla dlužnou částku splatit ve třech měsíčních splátkách ve stejné výši. Pro případ nedodržení termínu splatnosti byla sjednána možnost termín splatnosti prodloužit za poplatek 2 888 Kč, což bylo učiněno dodatkem s prodloužením termínu splatnosti. Ohledně plateb vycházel soud ze skutkových tvrzení žalobkyně, která konstatovala, žalovaná neuhradila ničeho, proti tomuto tvrzení žalovaná nebrojila. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, když oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasíláno na adresu jejího trvalého pobytu 2. 2. 2021. Další důkazy navrhovány a ani prováděny nebyly. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které bylo žalované poskytnuto 10 000 Kč v souvislosti s koupí zboží. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru Bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala. Všechny požadované částky včetně úroků z prodlení tedy soud shledal za důvodné a žalobě vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč (soudní poplatek ve výši 800 Kč, 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3 paušální náhrady po 100 Kč a DPH 21%), a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., při použití § 14b této vyhlášky. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., žalované bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.