30 C 288/2021-32 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 24. 8. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 8. 12. 2018 [číslo] se zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Žalobkyně zapůjčila žalované přijímací zařízení za účelem využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to [anonymizováno 7 slov], což žalovaná stvrdila svým podpisem na zakázkovém listu. Žalovaná pak porušila svou povinnost vypovídající ze smlouvy z článku 5.1 ve smyslu článku [číslo] Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy, kdy soustavně nehradila řádně a včas ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací. S ohledem na shora uvedené tak žalobkyně využila svého oprávnění a dne 7. 11. 2019 od smlouvy odstoupila. Dle článku 7.6 Všeobecných obchodních podmínek, pokud uživatel nevrátí poskytnuté přijímací zařízení nejpozději do 14 dnů od data ukončení smlouvy, a to na své náklady a nebezpečí, je žalobkyně jako poskytovatel oprávněna mu účtovat jednorázovou smluvní pokutu dle smlouvy za každé takové přijímací zařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nevrátila žalobkyni shora specifikované zařízení, nárokuje si žalobkyně uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh ničeho neuhradila. Žalobkyni dále vznikly nároky ve výši 500 Kč jako poplatek za odpojení, dále cena za pronájem přijímacího zařízení a další související poplatky ve výši 212,26 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ani na tento dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu přechodného pobytu občana EU na území ČR. 3. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které zcela korespondují se skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy žalobkyni byl v souvislosti s tímto pronajat [anonymizováno], který žalobkyni navrátila, v důsledku čehož žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, kterou soud shledal platně sjednanou ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Zároveň vznikl žalobkyni nárok na uhrazení částky 712,26 Kč sestávající z poplatku za odpojení ve výši 500 Kč, pronájmu modemu ve výši 212,26 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč), dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 179 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 6. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik stovek obdobných návrhů. V souvislosti se shora uvedeným soud dále doplňuje, že dospěl k závěru, že nařízení o těchto žalobách obecně dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případu, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze zařadit k „ obdobným věcem“. V daném případě se nejedná o takovouto výjimku, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána na naprosto totožném vzoru tak, jako v jiných obdobných případech, kdy došlo toliko k aktualizaci dat.