30 C 292/2021-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 31. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 10 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ [číslo], uzavřel s žalovaným dne 7. 7. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku 8 000 Kč, jež představuje součet kapitalizovaného úroku za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného splácení ve výši 2 000 Kč, odměnu za zpracování smlouvy o úvěru ve výši 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále si žalovaný ve smlouvě zvolil doplňkové služby, za něž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 240 Kč, a to za životní pojištění, a dále ve výši 540 Kč jako poplatek za asistenční služby. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny úvěru a shora uvedených položek se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 313 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 30. 8. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 30. 7. 2019, když žalovaný celkem žalobkyni uhradil částku 990 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné pohledávky, která činila na jistině částku 10 000 Kč, na dlužném úroku částku 1 300,01 Kč, na dlužném poplatku za administrativní činnost částku 2 000 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 3 757,31 Kč, na dlužném poplatku za životní pojištění částku 225,44 Kč a na dlužném poplatku za asistenční služby částku 480,24 Kč. Následně byla pohledávka s účinností ke dni 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejímu uhrazení v rámci předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byly listiny v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením § 45 a n. o. s. ř. na adresu místa přechodného pobytu občana EU na území ČR. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s postupem dle § 115 a občanského soudního řádu souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 7. 7. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 313 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, životním pojištění ve výši 240 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 15. 1. 2021. Předžalobní upomínkou byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaný částku ve lhůtě splatnosti nevrátil, soud žalobě o zaplacení dlužného úvěru částečně vyhověl. 6. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou jistinu ve výši 10 000 Kč, pak k tomuto soud uvádí, že tomuto nároku bylo vyhověno toliko částečně. Předně soud uvádí, že dospěl k závěru, že shora specifikované položky, tedy úrok za zapůjčené peněžní prostředky, odměnu za administrativní činnost, odměnu za hotovostní inkaso splátek, poplatek za životní pojištění a poplatek za asistenční služby nepředstavují nic jiného než úroky, tedy formu úplaty (odměny) za poskytnuté peněžní prostředky v podobě jistiny. Je nutno v tomto směru přihlédnout k povaze předchůdce žalobkyně jako společnosti, která podniká v oblasti spotřebitelských úvěrů, z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek z čehož plyne, že zmíněný souhrnný poplatek jistě nemůže představovat nic jiného než právě úrok (jinak řečeno: předchůdce žalobkyně jako podnikatel v oblasti spotřebitelských úvěrů jistě neposkytoval svým klientům bezúročné půjčky). Výše úroku však byla sjednána nemravně, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Přepočet úroků činí cca 76 % ročně, a to u všech výše uvedených smluv. Ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je tak v rozporu s dobrými mravy a je proto neplatné. Ze shora uvedených důvodů soud částečně zamítl žalobu co do požadovaných částek týkajících se dlužného poplatku a úroku. 7. Z výše uvedeného důvodu přiznal žalobkyni soud jen částku týkající se doposud neuhrazené části jistiny (10 000 Kč – 990 Kč, tedy 9 010 Kč). Jelikož z žalobního tvrzení vyplývá, že žalovaný částečně hradil na položky uvedené shora, musel soud od jistiny tedy odečíst to, co žalobkyně započítala na tyto položky. Soud tedy žalobkyni přiznal toliko právo na úhradu neuhrazené části jistiny ve výši 9 010 Kč, když ve zbývající části předmětu řízení žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci z větší části úspěšná, má vůči žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Předmětem řízení pak byl nárok žalobkyně na úhradu jistiny ve výši 10 000 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 316,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 722,20 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, který kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku činí 768,49 Kč, a dále úroku ve výši 18,84 Kč ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, který kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku činí 1 754,95 Kč, tedy celkem se žalobkyně domáhala úhrady částky 13 561,89 Kč. Žalobkyně pak uspěla toliko co do částky 9 983,45 Kč sestávající z části jistiny ve výši 9 010 Kč a úroku z prodlení ve výši 973,45 Kč, tedy celkem co do 74 % předmětu řízení. Po odečtení úspěchu žalovaného (26 %) od úspěchu žalobkyně (74 %), má žalobkyně právo na náhradu 48 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 188/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně představuje částka 1 489 Kč 48 % pak činí 715 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.