30 C 299/2021-29 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a nákladů řízení. Návrh je odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut ve výši [částka] se splatností do [datum]. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, dále pak uvedla i číslo občanského průkazu a bankovního účtu. Odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poslala žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl zaslán v rámci webového rozhraní návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná k žádosti o úvěr přiložila rovněž kopii občanského průkazu. Kredibilita žalované pak byla prověřena lustrací veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI. Zároveň odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit, a že řádně zvážila své možnosti. Právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované jistinu úvěru dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], avšak tuto svou povinnost nesplnila, přičemž se ji nezdařilo zastihnout ani telefonicky. Aktivní legitimaci žalobkyně dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Celková dlužná částka ve výši [částka] pak sestává z jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatků za jeho poskytnutí ve výši [částka]. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh dosud ničeho neuhradila. 2. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o. s. ř., dotázal se soud účastníků, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (žalobkyně souhlas vyslovila již v podané žalobě), soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř. a jednání ve věci nenařizoval. Pro doplnění pak soud uvádí, že podáním ze dne [datum], které bylo předáno k poštovní přepravě dne [datum] a doručeno zdejšímu soudu dne [datum] pak žalovaná soudu sdělila, že nesouhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a trvá na tom, aby toto bylo nařízeno, přičemž rozsudek byl ve věci vyhlášen již dne [datum] bez nařízení jednání, a tudíž k podání žalované soud nemohl přihlížet, když ve lhůtě k vyjádření poskytnuté ze strany soudu tato nereagovala. 3. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalované byl společností [právnická osoba] poskytnut úvěr [částka] vyplacením na její bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Z obsahu smlouvy se podává, že úvěr byl poskytován bez dalších poplatků na dobu 19 dnů s tím, že žalovaná byla povinna uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Úroková sazba byla sjednána 0 %. Dále byla v bodě 4 sjednána možnost zaslání upomínky v případě prodlení žalované s úhradou úvěru 7 dnů v částce [částka], dále dalších [částka] v případě prodlení 14 dnů po splatnosti a [částka] v rámci výzvy k okamžité úhradě v případě 28 dnů po splatnosti, když žalobkyně tyto částky v rámci předmětné žaloby nenárokuje. Ohledně plateb vycházel soud ze skutkových tvrzení žalobkyně, která konstatovala, žalovaná neuhradila ničeho, proti tomuto tvrzení žalovaná nijak nebrojila. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], když oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasíláno na adresu jejího trvalého pobytu dne [datum]. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka] Smlouva o úvěru byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, a splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, když v této souvislosti soud odkazuje i na aktuální judikaturu Krajského soudu v Plzni ohledně spotřebitelských úvěrů s krátkou dobou splatnosti. Zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala. Všechny požadované částky, včetně poplatků za administrativní zpracování úvěru, soud shledal jako přiměřené a důvodné a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř., kdy žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], ze tří úkonů právní služby po [částka] (tj. [částka]) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání kvalifikované výzvy k plnění, tří režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] Celkem tak náklady řízení žalobkyně přestavuje částka [částka] Lhůtu k plnění soud opětovně stanovil jako třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že o náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno postupem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., když soud návrh žalobkyně vyhodnotil jako návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně tým žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když jen u zdejšího soudu žalobkyně podala několik desítek obdobných návrhů. V souvislosti s výše uvedeným pak soud dále uvádí, že dospěl k závěru, že nařízení o obdobných žalobách dopadá shora uvedené ustanovení s výjimkou případu, kdy skutkové okolnosti věci i právní hodnocení jsou natolik specifické, že je již nelze k „ obdobným věcem“ zařadit. V daném případě se o takový úkon nejedná.